fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Lucka

Dobrý den, chystám se na studium Sociální práce a ráda bych se v budoucnu věnovala drogové problematice. Mám 2 otázky: 1) Jaký typ člověka se pro tuto práci (např. v poradenském centru) hodí. 2) Je to normální, že bych tuhle práci chtěla dělat? (Je pravda, že jeden můj bývalý kamarád bral (bere) a asi mě dost ovlivnil. Ale i kdyby jeho nebylo, stejně mám nějakou potřebu pomáhat - asi si tím kompenzuji nějaký nedostatek citu nebo nevím :o)) Krásné Vánoce všem co pomáháte! L.

Odpověděl: Bára Orlíková

Omlouvám se za pozdní odpověď, ale byli jsme nějak poslední dobou zahlceni množstvím dotazů. Ohledně Vašich dotazů - 1) Nelze říct obecně, jaký typ se pro tuto práci hodí - především by to měl být člověk, který je pokud možno vyrovnaný a má na svět a na sebe zdravý názor. Pokud ví o svých problémech a nedostatcích, a snaží se je konstruktivně řešit, tak může pomoci klientům lépe než když se sám utápí v problémech, své nedostatky zakrývá, není schopen si přiznat své chyby a být k sobě otevřený a přitom právě to vyžaduje po svých klientech. To, že máte zájem pracovat v pomáhající profesi nemusí být patologické (i když to tak občas bývá a máte pravdu, že si tím člověk snaží leccos řešit). Ale pokud nahlédne svojí motivaci a porozumí jí a naučí se přistupovat k tomu, jaký je i se všemi chybami a vším, co má za sebou, tak pak může svou práci vykonávat dobře. Možná by Vám pomohlo si přečíst knihu Psychická úskalí pomáhajících profesí od W. Schmidbauera - tam se o těhle věcech a taky řešení těchto věcí píše. Je to trochu složité na čtení, ale je to velmi dobrá kniha. O tom, že pro pomáhající profesi existuje "neurotická", tedy patologická motivace, přednášel například doktor Šikl na AT konferenci na jaře 2005 a doktor Broža na Středočeské protidrogové konferenci v listopadu 2005. Pokud by se Vám podařilo sehnat tyto příspěvky (z AT konference je myslím sborník, který vyšel jako suplementum odborného časopisu Adiktologie, www.adiktologie.cz). Podle mého názoru je nejlepším modelem, jak se naučit pracovat se sebou, poznat se a zároveň se naučit pracovat s klienty a zažít jejich zkušenost v terapii, je nastoupit do sebezkušenostního terapeutického výcviku nebo do sebezkušenostní individuální terapie. Ledacos se Vám ujasní, i když ne vždy za lehkých podmínek. Navíc v pomáhajících profesích funguje supervize, při které se dá ledacos řešit. No, možná by stálo za to, kdybyste se po nástupu na VŠ přihlásila do nějakého kurzu o drogové problematice - ne vždy to, co člověk zná od svých drogově závislých přátel, je to, co pak může v odborné praxi využít. Je potřeba trochu jiný pohled. Taky byste si mohla domluvit nějakou stáž, případně vstoupit do toho výcviku. No, máte před sebou dost práce. Zvažte to všechno pečlivě - upřímně Vám říkám, že práce se závislými není zdaleka tak fascinující, jak by to mohlo na první pohled vypadat a že toho obvykle má po čase člověk plné zuby. Takže pokud se do toho chcete pustit, tak to chce solidní odborné vybavení - nadšení nestačí.

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko