Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
doplněk k holce
holka
asi před 2hod jsem Vám zkoušela psát a uvědomila jsem si, že by nebylo poctivé Vám řici: pracuji jako lékař, akutnímedicina -intenzivní péče. asi to je o to horší. dlouho jsem si pocity nepřipouštěla, bráním se dg.deprese i alkoholismu, občas mne napadá, že už nemohu zachánit víc lidí... a pokud by měl někdo mojí vinou utrpět...myslíte, že dokáže někdo pochopit, že mi chybí síla zachánit sebe od alkoholu i od sebe a současně zachraňovat druhé - které to potřebují asi více než já... mám veliké výčitky a nejhorší je to ráno, jenže podle p.Skácela existuje hodina mezi psem a vlkem, hodina pravdy, a já v té hodině každý den ráno prohrávám čím dál tím víc a už mne to nebaví..
Odpověděl: Jakub Minařík
No, víte co. Vypadá to možná trochu jako vyhoření a možná deprese. Znám to sám moc dobře. A vzhledem k tomu, že jsem lékař, tak znám i problém někam zajít. I obavu ze selhání.
Nevím jak dlouho pijete, jestli je to fakt 1/2 roku a předtím jste nepila vůbec nebo jen tak nějak mírně (sem tam něco k jídlu, tu a tam trochu víc; ale to víc ne tak často, jen třeba 1-2x měsíčně) tak soudím, že stav nemusí být nezvládnutelný. Druhá věc ale je, že že bez nějaké přiměřené pomoci to fakt nejde.
Víte co, zkusím vám nabídnout vlastní zkušenost. Od promoce pracuji v nestátním zařízení a s drogovou klientelou. Je to dobrá práce z mnoha důvodů. Klienti mě mají rádi, protože se k nim chovám jako k sobě rovným (nebo se alespoň snažím). Jsem možná jeden z mála lékařů, který se na ně nedívá přes prsty a nemá strach. V zařízení, kde jsem začal pracovat, jsem dlouhou dobu pracoval jako lékař prakticky sám. Na jednu stranu je to prima, nikdo vám nenařizuje co a jak, na druhé straně musíte všechno zvládnout. To je těžký. Ale povedlo se to. Pracoval jsem prakticky pořád a dělalo mi to radost. Vydrželo to dobře 3 roky. Pak se to ale začalo lámat a já byl hodně unavený, často naštvaný, všechno bylo takový prázdný. V kostce asi to, co popisujete, nebyl v tom ale alkohol. Nakonec jsem ochořel, snad nějaká jaterní infekce, ono se nic kloudného nenašlo, ale byl jsem v PN asi 1/2 roku. Taky jsem dorazil ke kolegovi (internista to nebyl), několik měsíců užíval antidepresiva, poflakoval se doma. Bylo to zatraceně nepříjemné období, ale nakonec jsem se z toho vymotal, změnil trochu to co dělám, ... Teď pracuji ve stejné organizaci, prakticky se stejnou klientelou, jen na jiném místě. Tamty věci odezněli a když se snaží mě chytit drápkem, tak to poznám a prostě něco změním. Taky jsem se naučil trochu odpočívat, ale moje pracovní tempo je v podstatě stejné. Ale nikdy už ne tak dlouhodobě. Jsou to jen nárazy, které trvají i třeba 2 měsíce, ale pak následuje pauza. Jinak to nejde.
Mohu-li mít dobré doporučení, pokuste se to vzít jako návod. Sama se z toho nedostanete, prostě jste překročila hranici. Možnost samoléčby je svůdná, ale nevede k žádoucím koncům. Jednak se s farmaky nejspíš netrefíte a bez dohledu a pomoci někoho zvenčí i správné léky nebudou fungovat. A nakonec zjistíte, že vám pomáhají opiáty-a nebyla byste první anesteziolog, který na to přišel. Takové poznání v nemocnici neradi vidí...
Ono asi bude těžké zajít za někým v místě kde pracujete. Může to ale být někde mimo. Pokud budete mít zájem nabízím vám svůj telefon do práce (02/803130) zastihnete mě nejspíš ve všední dny, tak od 9.00 do 16.00, pak tu sic bývám ale často neberu telefon. Nebo pošlete mail na poradnu a oni mi ho přepošlou. Já ten váš bohužel nevidím. :-( Můžu vám pomoci někoho najít. Dokonce i přijít můžete, kdybyste chtěla. Rád vás uvidím. :-))
Zpět
