Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
co je moc?
Goofy
dobrý den, přítel dřív užíval marihuanu, prokládal to alkoholem, poslední 3 roky postupně víc a víc koketuje s pervitinem (kokain prý nic nedělá) ze začátku to mohlo být zábavné, ale teď je to o tom že na P neustále mluví a opakuje co vše udělámě, mohomnoho mnohokrát za sebou, nespí pak, pochopitelně... další den si dá aby mohl fungovat, a takové šňúry e táhnou většinou 7 i více dní. pak je pochopitelně nevyspaný unavený a podrážděný. nikdy není sám sebou. dokáže si vždy nějak pomoci a fungovat v každodenním životě. ale je to moc, i on, občas, dyž ho bolí hlava nebo je už moc unavený toho má dost, ale najde si vždycky důvod se k tonu vrátit. je silný. je, v rámci možností zodpoědnýá. ale nevím do jaké míry už toto je moc...
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Goofy,
ptáte se na nějakou obecnou hranici, kdy by se dalo říct, že už je toho moc. Na něco takového je velmi těžké odpovědět. Obecně - brát drogy prostě není dobré, ničemu to nepomáhá, ano, nějakou dobu to může vypadat jako zábava, kdy však přijde moment, že už to zábava není, často nepozná včas ani uživatel sám.
Vy u přítele popisujete i sedmidenní jízdy na pervitinu, kdy nespí, je unavený, podrážděný, aby mohl fungovat v běžném životě, musí si dát druhý den znovu atd. A tohle je zcela jasně za hranou. Několikadenní jízdy s sebou nesou obrovské riziko spojené s vyčerpáním, kolapsem, ale také rozvojem vážných psychických potíží například v podobě toxické psychózy. Že člověk funguje v každodenním životě nebo si plní svoje pracovní povinnosti je jen jedno kritérium, podle kterého se na věc můžete dívat a hodnotit její vážnost. V té, se zatím podle vašich slov přítel drží jakžtakž v normě. Co ale jeho fungování jako partnera, jako člověka, který má přátele a svoje koníčky. Umí si užít čas i bez drog?
Vaše možnosti, jak příteli pomoci, jsou omezené. Pokud si sám problém nepřipouští, nebo si ho připouští jen ve chvílích, kdy je mu nejhůř, případně vnímá, že by vás ztratil, pak to asi fungovat nebude. Co můžete, je nastavit si pevné hranice a jemu jasné zrcadlo - bez soudů, výčitek, ultimát pojmenovat, co vidíte, slyšíte, čeho si všímáte, a jak se cítíte - užíváš víc a víc, i několik dní v kuse, nespíš, jsi pak logicky unavený a podrážděný, zvládáš práci, ale já mám pocit, že je toho moc, že si ubližuješ, mám o tebe strach apod.
Lidé, kteří užívají, si často namlouvají, že pokud by to bylo skutečně tak zlé, přeci by s nimi ten druhý nebyl. A někdy teprve díky rozchodu pochopí, že je zle. Bohužel, někdy ani to ne. Nastavit si svoje vlastní hranice tak s sebou nese riziko, že zjistíte, jak moc je nebo není váš vztah pro partnera důležitý. Takové kroky nebývají lehké a je proto dobré na ně nebýt sám. Máte vy někoho, s kým o tomhle všem můžete aspoň mluvit? V rámci našich možností vám mohu nabídnout kontakt na Poradnu pro rodinu, kam může člověk zajít sám, nebo i s užívajícím partnerem. Nikdo vás tam nebude soudit, nebo vám říkat, co máte dělat - je to prostor, kde můžete hledat cesty, jak dál. Služby poradny jsou zdarma a diskrétní. A může to být první místo, kde se o užívání partnera mluví v klidu a narovinu a kde se člověk nezamotá do výčitek a viny. Co vy na to, dávalo by vám něco takového smysl?
S přáním hodně sil a trpělivosti,
Gabriela Minařík.
Zpět