Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
ako so zavislym?
mama
Dovolim si opisat priebeh synovej zavislosti na pervitine. Snad moje poznatky pomozu tym, ktori maju v rodine podobne problemy. Syn (30) pred styrmi rokmi skoncil s vyznamenanim medicinu a zamestnal sa. Pred vyse dvoma rokmi sa ozenil s dievcatom, s ktorym chodil 9 rokov. Tesne po svadbe sa manzelke a neskor aj mne priznal, ze uz viac ako dva roky berie (vraj) vikendovo pervitin, ale chcel by s tym prestat. Manzelka (tiez lekarka) ho hned skontaktovala s terapeutkou, ktoru spociatku pravidelne navstevoval. Napriek tomu nedokazal abstinovat viac ako mesiac, dokonca presiel k injekcnej aplikacii. Po tazkej recidive nutene - na studijnom pobyte, kde nemal pristup k pervitinu - "abstinoval" 8 mesiacov. Pocas nich vsak casto fajcil marihuanu, prehanal to s alkoholom a pri jednej z kontrol mu nasli v moci efedrin. Po dalsej recidive "abstinoval" 4 mesiace, pocas ktorych sice dokazal s tazkostami ukoncit atestaciu, ale nedalo sa s nim vydrzat. Manzelka od neho odisla, stratil zamestnanie. Svoju agresivitu si vybijal na sestre aj na rodicoch. Stale nam vycital, ze my sme vsetkemu na vine, ze keby sa nebol priznal, tak mohol v pohode fetovat dalej a mohol mat spokojny zivot. Takto sme mu len vsetci zbytocne dohovarali, ze s tym musi prestat . Ved on vobec nie je zavisly a ma vsetko pod kontrolou. Pri poslednej recidive sme sa vsak s manzelom dohodli, ze jeho spravanie uz nebudeme dalej tolerovat. Dali sme mu ultimatum: alebo sa pojde intenzivne liecit, alebo musi odist z domu a zit sam. Isiel na liecenie, z ktoreho vsak po 2 tyzdnoch zutekal. My sme nepovolili, a tak po 4 dnoch (pocas ktorych zase fetoval) nastupil znovu na liecenie do sukromneho sanatoria. Tu po dvoch tyzdnoch zase chcel zutekat, ale s pomocou lekarov a komunity sa rozhodol zostat a pokracovat v lieceni. Po mesiaci liecenia je tazko povedat ako to cele dopadne. Ale uz bez prinutenia prestal fajcit cigarety (po 13 rokoch). Primar nam dokonca povedal, ze konecne nas syn zacina spolupracovat, pripusta, ze ma problemy a objavuje sa v nom naznak pokory. Stava sa z neho iny clovek, ktory dokaze byt slusny aj k nam a dodrziava intenzivny program po cely den. Je to sice len zaciatok, ale musime dufat, ze konecne prijme svoju zavislost a bude proti nej bojovat. Myslim, ze len intenzivne ustavne liecenie v spolocnosti podobne postihnutych dokaze "preprogramovat" zmyslanie zavislych, pricom na druhu drogy ani tak nezalezi. Vsetci zavisli si podvedome brania svoju drogu, vinu zvaluju na vsetko mozne a na kazdeho, len nie na seba. Po dlhsom brani sa z nich stavaju akesi vegetujuce bytosti, niekedy agresivne alebo uplne apaticke, ktore len jedia, spia a nanajvys dokazu pozerat televizor. Dnes vidim, ze sme dlho (2 roky) boli k synovi prilis tolerantni a naivne verili, ze si s tym dokaze bez liecenia poradit. Viem, ze kazdy clovek je iny. Napriek tomu doporucujem vsetkym, ktory maju v rodine zavisleho: 1) hned ako to zistite treba stanovit pravidla spoluzitia, samozrejme bez drogy, 2) pri ich poruseni nastojit na lieceni, alebo prerusit kontakty. Aj za cenu vyhodenia bez penazi na ulicu. Musi pochopit, ze ak chce zit v slusnej spolocnosti, tak niet inej cesty - len liecenie. Viem, ze bod 2) znie velmi tvrdo, ale na stretnutiach s rodicmi tych, ktori sa liecia so synom v sanatoriu, sme usudili, ze to pomaha. Rodicia, pribuzni aj priatelia by mali mysliet aj na seba a nestracat sebauctu. Tvarit sa pred zavislymi utrapene a dufat, ze to pohne ich svedomim je uplne zbytocne. Tvrde drogy, okrem alkoholu, posobia na vyssie city a zavisly uprednostni vzdy drogu pred cimkolvek inym. Verim, ze k mojim poznatkom zaujmu stanovisko aj odbornici z Vasej poradne. Budem velmi povdacna, ked sa ozvu aj dalsi klienti so svojimi skusenostami. Zelam vsetkym v novom roku vela rozhodnosti - v zaujme dalsieho zivota Vasich deti.
Odpověděl: Pavel Kubů
Díky za vyčerpávající popis jedné závislosti, která velmi obrazně dokládá smutnou skutečnost, že mezi lékaři je o 100% vyšší zneužívání návykových látech a rozvodovost než v běžné populaci. Doufám společně s Vámi že popsaný případ bude silným mementem pro ty, kteří se po několika experimentech se stimulačními drogami domnívají, že jejich konzumaci lze bez větších problémů mít dlouhodbě "pod kontrolou". Jak vyplývá nejen ze zkušenosti Vaší a nyní snad i Vašeho syna nelze. Dovolím si jen nesouhlasit s vaší poznámkou, že citové vydírání svého okolí neplatí pro alkohol. Alkoholici stejně jako jiní narkomané svým okolím často velmi úspěšně manipulují ve prospěch svého dalšího úžívání drogy. Bohužel míra společenské tolerance konzumace alkoholu je v postmoderní společnosti natolik rozšířena, že ani sami oběti této manipulace si nejsou ochotny tuto skutečnost připustit. Ne nadarmo se o alkoholismu v odborných kruzím hovoří jako nemoci celé rodiny. Přeji Vám pevné nervy a Vašemu synovi silnou vůli nutnou k udržení abstinence a také trochu příslovečného štěstí, bez nějž jsou i ty nejušlechtilejší a nejupřímější předsevzetí velmi náchylné k zániku.
Zpět