Sananim - Drogová poradna 

Důvěra

Jana

Dobrý den, prosím o radu, jak správně postupovat. Dospělá dcera měla vztah, po prvním rozchodu byla zničena a se vším jsme ji pomohli. Vlastní podnájem, nová práce, hmotná pomoc. Vrátili se k sobě. Radost jsme neměli, ale doufali jsme, že se třeba poučili. V obou obdobích, kdy s přítelem bydlela, omezila kontakt. Když byly vyhrocené situace, buď ona, nebo on mě volali.celou dobu jsem měla veliký strach a tušila, že se děje něco hrozného. Když to šlo, zeptala jsem se a pokaždé ji řekla, že má rodinu, když by nás potřebovala. Měla jsem podezření na alkohol, týrání. Ale pravda mi vyrazila dech. Jednou mě požádala, jestli se může na čas vrátit domů. Se vším jsme pomohli, aby se tu cítila dobře. Postupně jsem začla mít vazne podezření, že v tom je víc. Rodina mi nejdřív nevěřila, dcera ji proti mě poštvala. Až dluhy ji donutily říct, že byla krátkou dobu na kokainu. Věřili jsme, že to zvládneme, ale pak jsem byla už zoufalá a vnímala drobnosti, které umělá před rodinou okecat a upravit tak, že jsem vypadala jako blaze. Jeden den jsem o samotě doslova olizovala místa, kde by mohla drogu brát. Nakonec jsem hromadou drobnosti rodinu přesvědčila a teprve pak se přiznala. Přošla 3 měs.lecbou. mnoho problémů jsem zvládla vyresit tak, aby ji to profesně nezničilo. Podporovala ji, fin.zajistila a splatila její dluhy s tím, že mi to z nové práce bude splácet. Bydlení u nás alespoň po dobu, než si trochu našetří a i aby nebyla sama, trpí už od mládí depresemi. Našla si pěknou práci, společně s rodinou dlouhá dovolená u moře, její přátelé vše pochopili a zůstali ji. Je velice inteligentní. Já se vrátila po dlouhé době je svému životnímu optimismu a trochu klidu.Bohuzel,poslední dny se stávají drobnosti, ktere mi na chvíli tu dobu závislosti pripomely. Musím podotknout, že nakonec jsme zjistili, že zprvu zkoušela extázi v menší míře a po druhé už více kokain. Když se vrátila domů, brala ho asi dva měsíce už ve velkém. Skvělé lhala. Teď se mi párkrát stalo, že jsem měla pocit, že už jsem to zažila. Obrovské zorničky, jednou ji nebylo ok a ač máme nízky tlak, změřila jsem jí ho a měla ho vysoký. Už i zalhal, ale když viděla, že vím, řekla snad pravdu. Občas se mi zdá, že mluví strašně rychle a takové zbytečnosti a právě v té chvíli jsem si všimla těch oči. Mezi řečí jsem zpozornela, když mluvila o chlapci, který ji několikrát půjčil peníze, když na drogy neměla, aniž by to tušil. Nikd o z jejich přátel by to do ní tehdy neřekl. Ale on jediný to neví, tomu jsem jen poslala dluh. Je do ní dlouhodobě zamilovaný. Prostě mě zaskočilo, že po dlouhé době a ním komunikuje. Pak ty zorničky, ještě před tím trocha změna v mluvě a taková strojená radost. Taky si přestala kupovat jídlo a bere jen moje. Řekla jsem jí, že mě to moc mrzí, ale vsechen ten strach a nedůvěra se mi najednou vrátila. Řekla jsem jí, co mi přijde divný. Omluvila jsem se s pláčem, že pokud vidím jen trávu růst,moc mě to mrzí. Že ji moc prosím , aby dodržela ti, co jsme si řekli. Pravdu. S tím se můžeme každý nějak poprat. Řekla mi, že to chápe, že se nezlobí. Ale jinak nic. Nechci ji požádat o test, nebo aby mi ukázala účet. Poprvé jsem ji o to požádala a byla strašné uražená a poštvala proti mě starší dceru i manžela. Ukázala to až když už byl fakt velký fin.orusvih a zatlačila na ní sestra. S tou měla vždy krásný vztah. Ale bohužel, moc ji zklamalo, že se jí nevěřila a také jí to řekla na rodinné terapii. Byla nám obrovskou oporou, ostatně je i teď. Tak teď nevím, jak mám postupovat. Mám pocit, že to po půl roce opět vzala, možná něco levnějšího. Mám pocit, že nemá peníze, proti si teď týden nekupje jídlo a dnes mě vyděsil kontakt s tím zamilovaným chlapcem, i kterého jinak nestojí. A dvakrát jsem si všimla zorniček. Po prvé jsem tu myšlenku zahnala, po druhé už jsem chytla paniku. Mám strach,abych ji nedůvěrou nezaujala do kouta, mám strach, zda nedělá dluhy, mám strach, že bych to už po třetí nedala. Po prvním jejím rozchodu to bylo tak hrozne, že jsem dostala masivní infarkt. Bohužel, to mi vyčítá, že si myslím, že to je kvůli ní. Ale to jsem nevěděla, že v tom jsou i drogy. Myslela jsem, že deprese, pokusy o sebevraždu, toxický vztah, dlouhodobá nemocenská, půl roku. Ale to nikdo nevěděl. Všichni ji léčili na deprese. Prosím, co bych teď měla udělat tak, abych ji v případě, že je vše v pořádku, nezranila. Ale v případě, že ne, abychom se k tomu mohli postavit. Řekla jsem jí, že další pobyt s drogami bych s ní už nezvládla. Pomohla bych, snad bych odešla i já. Nechala jsem ji svůj pokoj. Sama spím v obýváku. Jen aby měla tady soukromí.

Zpět