fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Triticco, bažení

Janis

Zdravím vás všechny, a předem děkuji moc za vaši skvělou práci poradny. Občas sem chodím a ráda se informuju o tom, jak si počínat u adiktolog. problémů. Ale zpět k věci, píšu kvůli tomu, že beru lék Trittico na večer, a už poměrně dlouho (asi 9 let). Nejdříve to byla dávka 25 mg, a poté 50 mg (což už mám asi tak 7 let stejné). V poslední době (cca tak rok) se mi začínají zdávat velmi barvité sny, někdy se i probudím a mám strach. Prostě to je jak, kdyby se člověk nechal něčím zdrogovat. Jsou to hrozně živé sny. Můj psychiatr mi doporučil mirtazepan (myslím, že set o tak píše), ale potom jsem byla úplně jak gumová, takže už jsem to dál nezkoušela. Jinak to letos bylo 9 let, kdy úspěšně abstinuju od alkoholu a od marihuany (občasné užívání) i pervitinu (4 zkušenosti). Občas zajdu na anonymní alkoholiky, a jinak ale na doléčování nikam jinam nechodím. Mám práci v soc. sféře, podařilo se mi dodělat školu, ted mám i nového partnera a chystám se studovat dálkově další školu a docela se začalo dařit (byť před rokem to byl úplný down - partner dlouhodobý mě opustil a byla jsem bez práce, a pak se stěhovala do Prahy). Začala jsem i chodit do posilovny, abych si tak nějak zlepšila kondičku...a vlastně vše je super. Až na to, že někdy mám tendenci prostě měnit víc věcí naráz i přemýšlí o změně v práci byt jsem v ní chvíli, protože vím, že by mi jinde umožnili právě studijní volno. Poslední dobou však mi přišlo, že mám občas bažení někdy zjevné někdy skryté, ale je to tam...ta chuť ne se asi napít, ale vykašlat se na vše. Mít dostatek peněz, a někam odjet pryč a relaxovat. Mám ještě vedle toho duální diagnozu (hraniční porucha osobnosti, plus podle jednoho psychologa i schizoafektivní poruchu manického typu = i když můj psychiatr toho názoru není). Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale ono to vše se vším souvisí. Budu ráda za nějakou vaši radu.

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, Janis,

 

děkuji vám za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte. 

 

Četla jsem vaše vyprávění několikrát a vnímám z něj, že nejde o izolovanou věc, jednotlivost, na kterou by šlo dát nějakou jednu radu. Vlastně ani není jasné, na co konkrétně se zaměřit. Jak kdyby to byl jeden balíček se spoustou propojených jednotlivostí. Zmiňujete deprese a hraniční poruchu osobnosti, poslední dobou chutě a bažení, touhu se na všechno vykašlat a žít bez závazků a starostí; z minulosti mluvíte o alkoholismu, hulení, pervitinu; sem tam zajdete na AA; zdá se mi, že momentálně mluvíte o touze po svobodě bez závazků, ale možná to špatně chápu; poslední dobou míváte živé sny, a to i přes užívání Trittica, zkoušela jste neúspěšně (a možná i jen krátkodobě?) jinou medikaci; poslední rok popisujete jako plný změn ... tedy náročný ... zmínila jste rozchod, stěhování, nového partnera, začala jste chodit do posilovny; do toho všeho studium a úvahy o změně zaměstnání. Je to slušný náklad, nemyslíte? A tak mě napadá, jestli by vlastně v tuhle chvíli nebylo dobré si ten život trochu zjednodušit a možná se podívat třeba i v doprovodu terapeuta/ky na to, co se to vlastně děje. Pochopila jsem, že tušíte, že jde o nějaké komplikovanější a možná i rizikovější období. Je to tak? A není tedy právě teď ten správný čas zbrzdit, vrátit se k podstatnému, dát si čas a prostor, zastavit se ... a hlavně: říct si o pomoc a o podporu. Co myslíte? Dává vám něco takového smysl?

 

S pozdravem a přáním hezkých letních dní,

Gabriela Minařík.

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko