Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
žvýkací tabák
Marti
Dobrý den,
syn 16 let si během pandemie v 8.a9.tř.vypěstoval závislost na PC hrách a někdo ve třídě dealoval žvýkací tabák -tzv.puky a spadl do toho také, nedaří se mi po dobrém s ním promlouvat, vždy mi odkýve, že přestane a já stále nacházím v týdnu, když je na intru na lyceu další a další puky, k tomu začal být agresivní ... jsem s 2mi dětmi sama, otec umřel před 6ti lety na mnohočetný myelom,syn se zhroutil, manžel kdysi kouřil a také bojoval s drogami při krachu své firmy. Bojím se o syna, prožila jsem odvykání na vlastní pěst s manželem a vím, jak těžké to bylo pro všechny....ale zvládli jsme to a měli 2 krásné děti.
Děkuji za odpověď.
Martina
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Marti,
a velmi vám děkuji za dotaz i za důvěru, se kterou se na nás obracíte.
Jestli jsem to pochopila správně, situace se vyvíjela minimálně v průběhu posledních 2 let. Nejde o nic, co by trvalo pár týdnů nebo měsíců. Sama v dotazu zmiňujete možnou souvislost se smrtí vašeho manžela, což je 6 let zpátky. Zároveň vnímáte, že sám manžel měl závislostí potíže v době, kdy byl ve stresu kolem krachu firmy, což je ještě pár let zpět, chápu dobře? Rozumím tomu tedy tak, že i vy sama si do určité míry uvědomujete komplexnost problému a sama připouštíte, že synovo hraní her a žvýkání tabáku má možná širší souvilosti.
Umím si představit, že po tom všem, co máte za sebou, možná hledáte, kde jste vy sama udělala chybu, obviňujete se, některé věci si vyčítáte, nebo se zlobíte na sebe nebo i syna, možná i manžela, který vás v tom všem nechal. Je jasné, že nic z toho, co se děje, není vaše vina! A proto mě napadá, že než abych vám tu dávala rady, jak se k synovi chovat nebo jak se synem mluvit (10 rad, jak vézt konstruktivní rozhovor najdete tady), raději bych vám nabídla větší podporu a pomoc, která by spočívala v kontaktování poradny pro rodiny/rodiče. Z dotazu nevím, odkud jste. V Praze bych vás odkázala na naši Poradnu pro rodiče, nebo třeba na orgnaizaci Anima. Pokud byste o kontakt stála, napište, která větší města vám jsou dobře dostupná, poslala bych kontakty.
V poradně byste si mohla třeba i nejprve sama, později i se synem/syny, otevřeně promluvit o věcech, o kterých se doma mluví těžko, které doma snadno vedou k hádkám. Ulevilo by se vám, zorientovala byste se lépe v tom, co se děje, zjistila, jaké máte možnosti. A možná byste časem společně našli způsob, jak spolu komunikovat nebo fungovat bez agrese tak, abyste se cítili všichni lépe. Období dospívání je obecně dost komplikované, pandemie a vaše rodinná situace situaci nejspíš neulehčují. Pokud byste měla jen trochu odvahu říct si o pomoc, ráda bych vás v tomto kroku podpořila. Raději dřív, než později.
Služby poradny jsou zdarma a poskytovány zcela diskrétně. Co vy na to?
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
