Sananim - Drogová poradna 

Žádost o radu

Petulinda

Dobrý večer,
Jmenuji se Petra, je mi 39 let, mám 9-ti leté dítě, zaměstnání na plný úvazek na dobu neurčitou, přítele a zázemí. To jen pro představu.
Nevím, jak se zeptat... Zkusím to od začátku. V mládí, tzn. cca od 16 let do 22 let jsem brala pervitin. Nikdy jsem nepatřila mezi ty "zoufalce", že by za drogu udělali cokoli. Vždy jsem si ji koupila, a když nebylo tak nebylo. Byly i těžké dny, ale člověk se z toho tzv. " vyspí ". Od 22 do cca 25 let jsem měla úplnou abstinenci. Pak jsem se k tomu opět vrátila, trvalo to až do doby, než jsem zjistila, že jsem těhotná. To mi bylo 30 let. Opět jsem s pervitinem skončila úplně až do svých 38 let. Od té doby jsem si sem tam dala, jenže stal se takový zvrat. Už jsem tu drogu nebrala, proto, že bych se třeba nudila, nebo pro zábavu, ale pro lepší soustředění se na práci, na život a celkově. Také si to vždy rozdělím, např. 1 gram na týden. Koupím si ho, rozdělím si ho na stejnou denní dávku, a funguji úplně normálně. Ještě abyste tomu trochu více porozuměl, od mala jsem byla velmi zbrkle dítě, to mi přetrvává (ta zbrklost) doposud. Je mi to na obtíž, a myslím si, upřímně, že ne jenom mě. Problém mi tedy nastává v tom, že drogy - Pervitin rozhodně brát nechci, jenže on mi v těch malých dávkách pomáhá. A ještě dodám, normálně spím, jim, chodím do práce, vše naprosto v pořadku. Naopak mě začali v práci chválit, že jsem šikovnější, soustredenejsi. Ve vztahu taktéž je přítel se mnou poslední dobou moc spokojen. Takže Vás prosím o radu, Pervitin určitě brát nechci, ale existuje něco, co by mi pomáhalo v tom, abych nebyla roztekana, zbrkla?! Přeci mi už bude 40 let. A Pervitinu se věnovat nehodlám.
Velmi moc děkuji za radu.
S pozdravem a přáním hezkého večera
Petra

Zpět