Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Jak zvládat dojezdy?
sweetacid
Dobry den, chtela bych se zeptat, jak co nejlépe zvládat dojezdy? Má situace je poměrně složitá, zkusím ji co nejlépe popsat. Asi před rokem a půl jsem začala s přáteli občasně “fetovat” (jednou až čtyřikrát do měsíce extáze, jednou za čas pervitin, speed, nebo emko). Zpočátku mě dojezdy vůbec netrápily, až časem jsem po ukončení stavu začala pociťovat takovou tu vyžvejklost. Což je uplne v pohode, byla jsem už nazacatku informována, ze to jednou přijde, a zvladala jsem to levou zadní. Avšak asi po třičtvrtě roce mych zkušenosti s drogami přišel rozchod s mym tehdejším přítelem (nas vztah trval rok), hodne me to zničilo, a dojezdy pro me začaly byt peklo. I dny kdy jsem byla cista byly těžké, ale při dojezdech se mi rozpadal svět, nemohla jsem spat, tak jsem jenom otupěle se slzami v očích seděla a koukala doblba, byla jsem schopna takhle strávit treba dvě hodiny. Kdyz jsem se aspon trochu vzpamatovala, porad jsem byla jak telo bez duše. Občas se dojezdy znovu dostavily dva tři dny po konzumaci extáze. Dnes jsem již půl roku čistá, parkrat jsem navštívila psychologa, a citim se psychicky mnohem lépe. Zhruba za tyden jedu s přáteli na chatu. Jsem připravena dát si znova extázi, ale nebudu se rozjíždět tak jako předtím. Ale stále mi vrtá hlavou, co dělat až přijdou dojezdy. Jde se na to nějak psychicky připravit? Zapomnela jsem dodat, je mi 20 let.
Dekuji za odpoved a přeji hezky den
Claire
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, sweetacid,
a díky za dotaz i za důvěru.
Špatné dojezdy jsou něco, co se má tendenci vracet. Něco v tom smyslu, že jakmile začnete myslet na to, že se bojíte, aby se špatný dojezd neopakoval, už na něj myslíte, a o to větší šance je, že se zopakuje. Obecně je pak nejlepší doporučení jednoduše neužívat. Nicméně pokud vás ani to neodradí, pak je dobré se dopředu připravit na to, že bude dojezd asi těžší. Informovat o tom ty, kteří s vámi budou, poprosit je o pomoc ... aby se vám věnovali i druhý den, naplánovat si něco, co vás možná na stoprocent nevytrhne, ale aspoň nějak udrží ... třeba pěší výlet, delší procházka, nějaká činnost. Počítat s tím, že na to nebudete mít náladu, ale donutit se. Lepší než s pocity bojovat a bránit se jim, je přijmout je, mluvit o tom, jak se cítíte s někým, kdo vás bude ochoten vyslechnout, nesoudit a nepřesvědčovat vás, že o nic nejde.
Snad tedy alespoň takto.
A jen pro jistotu - psychická zdraví máte jen jedno, je-li právě to vaše křehčí, o důvod víc nepokoušet jeho stabilitu užíváním látek, které přesně tímto směrem míří. Dávejte na sebe pozor a zvažte, jestli vám podobné experimenty za takové trable skutečně stojí.
Pěkný den,
Gabriela Minařík.
Zpět