Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
pecko2
luna2
Nadvazujem na dotaz zaslany 16.9. mojou dcerou. Je pravda, ze syn, ktory o necele 2 mesiace ma skoncit vys. skolu tu v Taliansku, kde zijeme (on byva samostatne nedaleko), je dost v krize, kedze sme sice "uspeli" minuly rok odvratit uzivanie perniku tym, ze sme mali jeho pas (s cim on na uplnom zaciatku aj suhlasil), ciastocne aj preto, ze miestni odbornik mu ordinoval antidepresiva, ale aj preto, ze aj on sa predsa len nejak snazil(?). Zhorsilo sa to po vrateni "dovery a pasu", kedy doslo k recidive pri navsteve Slovenska po 8 mesiacoch. To malo za nasledok o.i., ze sa od neho odstahovala manzelka. Hlavny problem je, ze on stale nepripusta vaznost situacie, (vsetci a vsetko je vina, len on nie - my zvelicujeme). Je pravda, ze zalezitost s pasom sa neda dlhodobe znasat, (v tejto oblasti Talianska pervitin nedostat) ale momentalne mam obavy, ze syn to "kompenzuje" s marihuanou a alkoholom (aspon 1-2 x tyzdenne) a samozrejme sa domaha znovu pasu. Iste je, ze jemu by mohlo pomoct liecenie, ale asi do skoncenia VS (ak ju skonci) je tazko podniknut nieco zasadne, hlavne aj preto. ze MUSI CHCIET ON. A tu je aj znacny konflikt medzi nami v rodine, lebo jedna cast sa snazi o dialog a komunikaciu, snazi sa sustredovat na pozitiva v jeho robote i na to aky balvan je prenho zavislost,a je trpezliva (v niektorych veciach mozno az prilis) a tolerantna - okrem drogy!, druha cast rodiny je za tvrdy postoj: prerusme s nim vsetky styky - diktujme podmienky, vezmime mu vsetko - nech padne "na hubu", potom sa mozno spamata. Viem, ze tazko tu radit, ale predsa, ako to vidite Vy? Ist do frontalneho konfliktu, ci vydrzat 2 mesiace, ci byt trpezlivi a pockat ako sa to vyvinie aj neskor. Dakujem
Odpověděl: Jana Justinová
Dobrý den, jsem ráda, že jste se znovu ozvali s více podrobnostmi. Tak jak jste to napsla nyní, vypadá celá záležitost s pasem zase trochu jnak. V době, kdy jste mu ho vzali s tím souhlasil a mělo to své výsledky. Určitě to byl tedy dobrý krok. Nyní už to ale trochu ztrácí smysl (i když si pořád říkám, že jestli by díky tomu měl dodělat školu, tak je to snad pořád dobré jednání, co myslíte?). Když jsem mluvila o drogách v zahraničí, měla jsem na mysli právě to, co píšete - najde si jinou drigu, pokud bude chtít. Teď je to třeba marihuana a alkohol, což není kombinace o nic lepší než pervitin, hlavně pokud jde o větší množství. Myslím tedy, že odsunout ho někam dál opravdu nemá smysl. Kromě toho už je plnoletý a asi ne úplně čerstvě (když má manželku) a měl by o svém životě rozhodovat hlavně sám. Jaký k němu zaujmout přístup je těžké, myslím, že nejlepší je zlatá střední cesta - dávat mu jasně najevo, že chápete, jak to má těžké, že vám na něm záleží, ale že drogy nehodláte tolerovat a i vy tím trpíte, a že pokud chce vaši pomoc a podporu, musí si ji zasloužit a sám se trochu snažit. Mohla by nějakou roli v jeho motivaci hrát manželka, to že od něj odešla? Myslím, že by bylo dobré dát jasná pravidla, za kterých jste ochotni ho podporovat, protože by nebylo dobré, abyste se vy všichni úplně vyčerpali a u něj by to nemělo stejně žádný efekt. Ještě mě napadá, proč znovu nenavázat kontakt s psychiatrem a přes něj snad, zatím alespoň ambulantně, s nějakým odborníkem na drogy. Je třeba, aby se někde zachytil, byl ochoten s někým o tom mluvit, například i o tom, co mu drogy dávají (ptali jste se ho?). Odtud by možná vedla pozvolná cesta do léčby. Co si o tom myslíte?
Zpět
