Sananim - Drogová poradna 

Pervitin a touha

Falco

Zdravím Vás, obávám se že začínám mít problém ikdyž si vlastně nejsem úplně jistý tím jestli tomu tak je, možná si to jen namlouvám ale jak říkám moje svědomí mi říká že je lepší to utnout teď na začátku dokud je ještě čas, ta druhá strana mi zas říká že si ještě párkrát šňupnu a přestanu, teď jsem o tom odhodlaný ale nevím, dřív jsem v různých časový intervalech bral asi rok amfetamin a chytlo mě to natolik že jsem zvládl utratit i poslední peníze které jsem měl vyhrazené na jídlo, dopadlo to tak že jsem spolubydlícímu začal jíst jeho jídlo protože na vlastní jsem kvůli speedu neměl, práce jsem střídal jak ponožky a byl jsem psychicky rozhozený, tehdy js si hrozně rád lhal do kapsy až jsem se jednou natolik psychicky zhroutil že jsem dokázal brečet nad mojí ubohou existencí, uvědomění mě však neopustilo, dlužil jsem za nájem, neměl jsem práci a byl jsem podvyživený což jsem i teď protože jsem byl vždy hubený ale tehdy to byl extrém, styděl jsem se za sebe před zrcadlem a později jsem se bál chodit i mezi lidi, nakonec mě rodiče přivítali s otevřenou náručí, nikdy jsem jim nic neřekl, nikdy jsem s nimi o tom nemluvil, vždy jsem to tajil protože by mě zdrtilo říct jim pravdu. Ikdyž si myslím že oni to stejně tušili už jen kvůli tomu jak jsem vypadal a jak jsem byl bezmocný ale když na to přišla řeč tak jsem vždy odsekl a zamluvil to nějakou rádoby báchorkou, hodně jsem se vzpamatoval, začal jsem jíst, prospal jsem pár dnů a sám od sebe jsem přestal a i přes občasnou touhu jsem se k tomu nevrátil, už jen proto že jsem nechtěl být tím člověkem který se za sebe stydí v zrcadle, nechtěl jsem být tím kusem bezcenného hovna a to mě drželo nad vodou rok a půl, zvládl jsem to sám bez větších potíží, hodně mi pomáhala marihuana, to se přiznám ale neberu jako takové zlo než být chycen do spárů těch bílých sraček..Jenže přišel zlom, byl jsem na víkend v jednom městě kde jsem dřív bral speed, ano bylo to tam odkud jsem utekl za rodiči před mými rádoby "kamarády" abych se očistil před mým toxickým já a dal se zpět dohromady. No a pak to začlo, nevím co mě to popadlo ale jel jsem za svým rádoby kámošem dealerem že si naposled dám z nostalgie bílý polský amfetamin, jenže obchody skončili, nic takového už nebylo v nabídce a nabízel se jen perník, narýsoval mi to a já u toho deset minut seděl a rozmýšlel jsem se jestli to určitě chci, přecejen perník jsem bral a stále beru jako největší zlo, ale touha a chuť po zakázaném ovoci byla silnější než já, dal jsem si a nic mi to neudělalo, opravdu, jen zvrácené myšlení a nemohl jsem po tom usnout na čež jsem byl na další den rozladěnej, upřímně speed mi dával mnohem víc než perník ikdyž by to mělo být spíše naopak a to mě donutilo dát si ho opakovaně po delších intervalech, cca. co dva až tři měsíce v domnění že nástup účinků bude lepší a silnější ale nebyl a doposud není ale přesto si neumím pomoct ale chci to, jen vím že musím být hodně opatrný. Není to však tak dávno, asi měsíc možná dva před Vánoci jsem zjistil že s tím kšeftuje jeden kolega z práce a to mě donutilo si od něho koupit, v jednom týdnu jsem byl v práci na perníku tři dny po sobě, od středy do pátku, trošku se to vymklo kontrole ale posléze jsem si zas delší domu nedal, naposled asi někdy po Silvestru, jenže kolega co prodává má stejnou směnu a já prostě nevím, nebudu si nic nalhávat, asi si zas dám s tím že pak musí přijít z mé strany delší pauza, dost mě znepokojili v mých ústech mé zadní zuby, i přes pravidelnou hygienu jsou šedé až lehce černé, to mě vadí, na zubech jsem si hodně zakládal a teď tohle, ani nevím jaká je otázka, ani nevím jestli je to volání o pomoc, možná to chci jen někomu otevřeně říct a to jste Vy, vážně nevím ale asi bych rád přečetl od Vás něco ve smyslu že to nic není, přecejen neberu tak často ale je tam to ale... Chtěl bych si o tom asi s někým možná promluvit ale nevím, nechci aby druzí na mě koukali skrz prsty, přecejen při pohledu na mě byste nepoznali nic, na to beru moc krátce a chci přestat úplně, jen to prostě beru jako experimentování, ještě párkrát a dost.. Mějte hezký den a promiňte že Vás otravuji. Přecejen nejsem ještě závislý a snad nebudu, věřím že ne, nic mi nechybí, byl bych sám proti sobě.

Zpět