Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Matka
nešťastná
Dobry den,je to pro mne dost těžké tady psát,takže snad pochopíte mojí starost. Narodila jsem se když matce bylo 17. Vyrustála jsem u babičky a když mi bylo 8,mamka se mne úplně vzdala. Do 12 jsem byla jak říkám u těch babičky a dědy. Mamku jsem viděla tak 1 za měsíc když se opila nebo přešlehla a třískala nám na okno,že chce me zpátky. Jednou me vzala na 4 dny pryč při takovémhle záchvatu (to mi bylo 11) byla úplně mimo a nakonec me zase nechala na nádraží a odkela pryč. Ve 13 jsem byla ze všeho tak na nervy,že jsem se začala kolikrát s matkou hádat pokaždé když jsem ji viděla. Začala jsem brát pervitin a nakonec jsem se začala stýkat se stejnými lidmi co znaly moji matku - cápci a ženský,kterým bylo 30-40 a chlastala jsem s nima,smažila jsem. Jednou jsme se s matkou dokonce takhle na jednom bytu sešly. Nejeví o mne žádný zájem. Když mi bylo 18,prijela jsem za ni a chtela se zeptat na cely to co se delo. Řvala na mne,že jsem ji zkazila život. Přitom to ona brala fety a chlastala i když mela decko o ktery se ani nedokazala postarat. Boli mne to protoze ironii osudu jsem skoncila s tema stejnyma lidma co ona na tom samim co ona a stejne spolu nemame rec.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den,
děkuji vám za důvěru i za dotaz. Vážím si toho, že jste se podělila s tak těžkým příběhem.
V rámci naší poradny vám mohu nabídnout prostor, kde se vypovídáte. Pokud byste ale chtěla, aby se váš životní příběh posunul někam dál, pokud zvažujete změnu a nechcete pokračovat ve šlépějích své matky, pak bych vám doporučila zvážit poradenství nebo terapii. Tak velké trauma, kterým jste si v životě prošla, se nejspíš samo o sobě nezahojí. Čas sice hodně pomůže, v podobných případech je však často potřeba víc ... pomoc, podpora, je potřeba zažít bezpečný vztah v rámci terapie, přijmout se i se všemi chybami, odpustit si atd.
Dávala by vám návštěva poradny smysl? V tuhle chvíli bych se poohlédla po adiktologické ambulanci, případně kontaktní centru, kde nabízejí i poradenství a psychoterapii. Služby těchto poraden jsou poskytovány zdarma a diskrétně. Najdete zde pochopení, přijetí, ale taky bezpečí a pevné hranice. V rozhovoru byste pak mohla postupovat vlastním tempem, tak, jak se sama budete na změnu cítit. Zmapovala byste možnosti pomoci ... od ambulantního docházení, přes denní stacionář, podporu medikací, nebo různě intenzivní (individuální nebo skupinové) terapie jako cesty k sebepoznání a změně. Co vy na to? Dávalo by vám něco takového smysl?
Budu ráda, když mi dáte vědět, jestli vás nějaká část odpovědi oslovila.
S pozdravem a přáním klidných svátků,
Gabriela Minařík.
Zpět
