Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Marihuana nespavost
Jan
Nepamatuji si jmeno, ale Pani doktorka Miklovickova to nebyla.
Ok, zitra zkusim druhou polikliniku.
Dekuji za odpoved.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Jene,
držím palce s výdrží :).
Jinak se to s tím jedním pivem i jointem říká asi hlavně z toho důvodu, že je to u většiny lidí pravda. Laps nebo relaps (opakovaný návrat k užití - jednou, vícekrát) většinou nejsou náhoda. Spousta lidí před tím udělá méně či více vědomě něco, čím si tu cestu k relapsu otevřou. Může to vypadat tak, že prostě zajdou do hospody s tím, že přeci už nepijou tak dlouho, nebo jedno pivo jim nic neudělá. Nebo se pohádají s manželkou a napijou se tak trochu natruc nebo ze smutku. A možná je důvodem tohohle pořekadla i vědomí toho, že je lepší to prostě neriskovat, zbytečně nepěstovat naději, že se může člověk k hulení sem tam nebo pití sem tam vrátit. To totiž skutečně většinou nejde. Často se člověk velmi rychle dostane do starých kolejí.
Ale může se stát, že prostě chutě člověk neustojí a napije se/zahulí si. Pokud to zarazí, uvědomí si, co se stalo a proč (právě to, že nejde o náhodu, že jsem to udělal z nějakého důvodu a je dobré si dát pozor), pak může být relaps způsob, jak se utvrdit v tom, že už ten starý život skutečně zpátky nechci. Riziko, že se zase vrátí chutě, že budu znovu těžce pojovat s chutěmi, že si vlastně vůbec neuvědomím, co se stalo a proč, a pořád si budu nechávat dvířka zpátky poottevřená a dělat, že o tom nevím, je velké.
Kdyby se vám nepodařilo domluvit z druhou klinikou, zkuste znovu tu původní a trvejte na panu doktorovi Vrátném a paní doktorce Miklovičové. Doufám, že jste jen narazil na sestřičku, jejíž hlavní povinností je chránit své doktory před přepracováním. To nespaní je pro vás evidentně velká zátěž a byla by škoda, aby to na tom celé krachlo. Nálady a nechuť něco dělat jde jednak ruku v ruce s vysazením, ale ten nedostatek spánku má nejspíš nemalý podíl.
A pořád je tu ona možnost obrátit se na praktika, říct co se děje a domluvit se na nějakém řešení zatím i bez toho psychiatra. Ono je to skutečně tak, že mají často plno a dlouhé čekací doby.
Zdravím a budu ráda, když dáte vědět, jestli jste někde pochodil.
Hodně sil,
Gabriela Minařík.
Zpět