Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Chuť na drogu
Aleš
Dobrý den, dříve (cca 2 roky zpět) jsem poměrně často bral pervitin. Tahle kapitola života už je za mnou, nyní mám práci, přítelkyni a vedu docela normální život. Bohuzel vzdy po nějakém čase, většinou kolem 3-4 měsíců na to zase začnu myslet a dostává se mi to podvědomě do hlavy, strizlivej bych si nedal, vždy to nějakým způsobem vyventyluju, ale v opislosti bohuzel ano. Takže po dobu co neberu se po nějaké době dostaví myšlení na pervitin, kterým se v opilosti neubráním. Chtěl bych se zeptat, co bych s tím mohl dělat? terapii jsem kdysi zkoušel, ale neřekl bych ze by to mělo nějakou odezvu.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Aleši,
díky za dotaz.
Abych pravdu řekla, možná právě terapie, nebo nějaké poradenství, by vám mohlo pomoci pochopit co a proč se děje. Nevím, jestli jste terapii zkoušel v době, kdy jste neužíval, nebo užíval. Co bylo tím důvodem. Ani jestli jste dokázal být k dotyčnému terapeutovi/terapeutce ohledně svých pocitů a užívání upřímný. Ale předpokládám, že když budete chtít přijít na to, co se vlastně děje, v rozhovoru s někým nestranným a neodsuzujícím máte nejlepší příležitost. Možná vám jen dotyčný nesedl. Netuším, proč zpětně terapii vnímáte jako bez odezvy, ani jestli jste to v terapii sám zmínil. Ono je to vlastně docela dobré téma do terapie, když tam chodíte a máte pocit, že to k ničemu pořádnému nevede.
Nyní abstinujete, máte zázemí a důvody se k užívání nevracet, přesto to v opilosti děláte. Možná je to čistě proto, že ten pocit na pervitinu je pro vás přitažlivý a velmi snadno dostupný - cítíte se na něm ... vlastně jak? Většinou je to tak, že člověku v životě něco chybí (úleva, přetlak apod.), nebo se to získává příliš pracně ... droga je pak jednoduchý způsob, jak toho dosáhnout. Může to být o svobodě, pocitu, že všechno bude fajn, zvládnu, jsem úžasný, komunikativní, užiji si sex, nebo tohle je můj prostor ... zkuste se nad tím sám zamyslet a v případě dalšího excesu se více zaměřit na to, co se vlastně děje nebo i dělo třeba i pár dní před tím větším pitím a následným užitím. Ale jak říkám - z mojí zkušenosti je terapie v tomto ohledu to pravé - ať už individuální nebo skupinová. Jen to chce kus odvahy, odhodlání a velkou otevřenost, aby se člověk do něčeho takového pustil. Co vy na to? Měl byste chuť to znovu zkusit a přijít tomu na kloub?
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět