Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
mariuhana
Máma
Dobrý den, moje již dospělá dcera (30 let)kouří dlouhou dobu trávu a dle jejího vyjádření tím zahání psychické úzkosti, aby nemusela brát chemické léky. Dcera u nás již 10 let nebydlí, ale při rodinných návštěvách začne být po pár hodinách nervní, slovně na nás začne útočit, je vulgární, aniž bychom si byli vědomi nějakého problému z naší strany. Všechny její návštěvy již po řadu let končí bohužel špatně, dcera má spoustu svých osobních problémů, od kterých si neumí pomoct, je to rebelka, věčně zadlužená, často bez práce. Po poslední návštěvě, která opět skončila zlou hádkou s jejím bratrem (mým synem) jsem jí řekla, že by bylo dobré začít docházet na psychiatrii a svoje psychózy léčit, protože tím ubližuje nejenom celé rodině, ale hlavně sobě. Dotaz zní: vůbec nevím, jak s tak dospělou dcerou, která od nás bydlí 150km a vídáme se párkrát v roce, mám komunikovat, jak s ní jednat, hodně mě to trápí, z každé návštěvy mám již předem obavy. Podle ní se na ní celá rodina vykašlala, udělali jsme z ní prý černou ovci, což ale není vůbec pravda. Děti ani manžela naštěstí nemá, ráda bych jí pomohla, ale ona není ochotná naslouchat, nevím si s tím rady. Bojím se, že se blíží konec našich už takhle narušených vztahů.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den,
díky za dotaz i za důvěru.
Podle toho, co píšete, dcera má potíže ne jen s chováním a náladami na rodinných oslavách, ale nemá ani partnera, děti, neudrží si práci, těžko vychází s penězi. Od vás bydlí 150km daleko, a protože se často neshodnete, vaše vztahy jsou přeci jenom narušené a váš vliv na to, co dcera dělá spíše menší.
Píšete na drogovou poradnu a tak předpokládám, že se domníváte, že její chování souvisí s užíváním marihuany, resp. psychickými úzkostmi. Nepíšete ale už nic o tom, zda dcera dochází do nějaké psychiatrické, psychologické nebo psychoterapeutické péče, ani jak se na svou situaci dívá ona sama. Nejspíš máte o jejím životě jen velmi zevrubné informace. Možná by tedy v tuhle chvíli stálo za pokus naslouchat dceři, nabídnout jí prostor o svých problémech mluvit, nebrat si to, o čem a jak hovoří, osobně, ale naopak jí dovolit mluvit o jejích vlastních pocitech a jak situaci vnímá. A zjistit tak vlastně víc o tom, co se děje. Možná pak spíš uslyší váš názor na to, že potřebuje nějakou odbornou péči. A i vy nakonec můžete mluvit o svých pocitech a o tom, co vidíte ... raději však bez velkých emocí, spíše popisně, bez urážek, výčitek nebo obviňování, spíše věcně, ale citlivě (hlavním důvodem je přeci to, že máte dceru ráda a záleží vám na ní, i to jí řekněte). Tak se můžete vyhnout dalším hádkám a možná i otevřít prostor pro sblížení.
Nejspíš se nemýlíte a pravděpodobně by z některé z uvedených služeb mohla profitovat, ovšem základem je, aby si ona sama přípustila potíže, i že si může říct o pomoc. To už je ovšem na ní. Jde o její život, její rozhodnutí, její zodpovědnost. Není ve vaší moci ji léčbu vnutit. Můžete jí však naslouchat a být jí oporou, pokud o ni bude stát.
Uvědomuji si, že odpověď se může zdát obecná. Nicméně v podobných situacích, kdy máme jen velmi málo informací, těžko dávat konkrétnější doporučení. Kdybyste chtěla situaci probrat podrobněji, bylo by lepší obrátit se osobně na poradnu pro rodiče a blízké uživatelů drog. V každém větším města je kontaktní centrum, kde vám takovou možnost nabídnou nebo zprostředkují. Poradenství je poskytováno diskrétně a zdarma, stačí se dopředu telefonicky objednat. Měla byste o něco takového zájem? Pokud ano, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná, poslala bych kontakty.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
