Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Je kamarád závislý?
Starostlivý kamarád
Dobrý den, já a mí dva kamarádi už cca rok si zhruba co 6 týdnů zakouříme pervitin ze skleněnky. Problém je, že jeden kamarád poslední dva měsíce začal intervaly zkracovat a teď ho kouří tak 2-3x týdně. Tvrdí nám, že závislý není,tak mu říkáme ať ho tolik nekouří, protože se na něm stane závislý a bez lékařské pomoci se z toho nedostane. Myslíte si, že je závislý a jen nám to nechce přiznat? Nebo je závislý a ještě o tom sám neví, protože závislost na pervitinu je plíživá? Nebo fakt není závislý jak tvrdí?
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den,
a díky za dotaz.
Máte pravdu, že rozvoj závislosti bývá plíživý. Často jsou začátky stejné, jako popisujete u sebe. Většinou to začíná experimentování jednou za čas. Postupně se frekvence užívání stupňuje, člověk si hledá příležitosti a záminky, proč užít znovu. Samosebou je to hlavně z toho důvodu, že je mu zážitek na pervitinu příjemný a chce si ho dopřát znovu. Přeci jenom, kdyby člověk po užití v kuse hodinu zvracel, asi se k tomu vracet nebude. I vy sám se k užívání z nějakého důvodu vracíte - zkuste být upřímný sám k sobě a možná pak snadno pochopíte, co se děje s vaším kamarádem. Většinou je to pocit sebevědomí, velké sebedůvěry, výkonosti, energie, intenzivnější prožívání (třeba i sexu), co člověka k pervitinu přitahuje ... další dny si pak vybírá užití svou daň v podobě jakési kocoviny (propad nálady, žádná energie, doplňování spánku, tekutin a potravy). Znáte to. Někdy je prožitek na dojezdu tak nepříjemný, že před ním člověk uteče dalším užitím. A tím se koloběh pomalu roztáčí. A pak už je na každém z nás, kdy si ten kolotoč uvědomíme, připustíme a raději ho zarazíme, než abychom riskovali nějaké větší problémy. Váš kamarád možná už i nějaké potíže tuší, ale buď je sám před sebou, nebo před vámi, popírá, aby se nemusel užívání vzdát.
Vlastní lékařská diagnoza závislosti má svá kritéria. A kamarád by nejspíš všechna nesplňoval. To ovšem neznamená, že nemá problém. Jen to, že užívání v tuto chvíli jako problém rozhodně nevnímá, zatím co vy si zvyšování frekvence všímáte. Není nic jednoduššího, než s ním o tom, co vidíte a čeho si všímáte, mluvit. Nastavit mu zrcadlo a ukázat, že pomalu kontrolu ztrácí, byť tvrdí opak. Třeba tím, že uspořádáte akci, kde užití bude nepřijatelné, resp. nepřehlédnutelně nepatřičné. Budete ho na podobné akce zvát a uvidíte, jestli se vzpamatuje. Může se stát, že právě z toho důvodu, aby se na takové zrcadlo dívat nemusel, s vámi přeruší kontakt. Nicméně pokud s ním nebudete držet tempo, nejspíš se kontakt postupně i tak omezí.
Co dál můžete udělat vy, je postarat se sám o sebe. Ukázat kamarádovi, že si lze život užívat i bez drog, že se vaše zábava a volný čas a společně trávené chvílie s přáteli nezcukávají jen na pervitinové dýchánky nebo jejich plánování. I váš kamarád je zrcadlem pro vás - vidíte, co se může stát, nejspíš i vy sám se k užívání z nějakého důvodu vracíte. I pro vás je tohle příležitost zamyslet se nad tím, jak velkou roli pro vás samotného bude pervitinu ve vašem životě hrát.
Možná tohle není odpověď, ve kterou jste doufal, nevím. Budu ráda, když znovu napíšete, jak se situace vyvíjí.
Pro tuto chvíli se s vámi loučím a přeji pěkné léto i bez pervitinu,
Gabriela Minařík.
Zpět