Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den, Radku,

protože jste k zadání dotazu využil i skrytou poznámku, dotaz i odpověď vyvěšujeme skrytě, je tedy přístupná jen vám a pracovníkům poradny. 

Píšete, že spíte týdně 10 hodin. Zní to, že jste skutečně vyčerpaný a nejspíš v tuhle chvíli nevidíte ze své situace východisko. A z praxe podobné situace dobře znám. Předpokládám, že denní užívání pervitinu skutečně znamená i to, že dotaz píšete v momentě, kdy jste pod vlivem, nebo na dojezdu. A stejně tak se obávám, že takovéhle tempo nemůžete dlouhodobě zvládat. Většinou stačí pár dní bez odpočinku a člověk přestane být schopný racionálně uvažovat. Nemluvě o tom, že vám reálně hrozí kolaps ... a to ne jen fyzický, ale i ten psychický, například v podobě toxické psychozy. Co by se muselo stát, abyste si dovolil pár dní odpočinku?

Píšete, že znáte trutnovské káčko, postupy i rady pracovníků ... upřímně, co tedy myslíte, že by vám poradili, jak by hovor s nimi vypadal? Co byste potřeboval slyšet? Co by vám pomohlo? Mluvit s někým, kdo si prošel tím samým? Píšete, že potřebujete někoho, kdo má v sobě "to něco" ... vůbec nevím, co bych si pod tím "něčím" měla předastavit. Pro každého to může být nejspíš něco jiného ... a pro někoho klidně i to, co mají v sobě pracovníci káčka ... tj. otevřenost, naslouchání, neodsuzování, nehledání viny, ale řešení, které sedne, pomocí rozhovoru hledání toho, co vás trápí a co by právě vám mohlo pomoct. Proč to tedy nezkusit? Z toho, co píšete, mám pocit, že máte nějakou utkvělou představu toho, co by vám pracovník v káčku doporučil a dopředu je vám jasné, že to není nic pro vás, píšete, že vám nemohou pomoci. Zároveň říkáte, že pomoc potřebujuete a prosíte o ni. 

I já jsem řadu let pracovala právě v kontaktním centru a také s lidmi ve výkonu vazby a ve výkonu trestu i po výstupu z vězení. I já znám ty samé postupy a rady.

Vy máte za sebou pestrou minulost, díky které jste tím, kým jste. Přesto věřím tomu, že základem pro změnu je být jí otevřený, mít důvod a odvahu to zkusit. Né vždy je to příjemné, často zisky přijdou až po nějaké době, kdy to je nepříjemné. Vím, že není jednoduché začít věci měnit a někdy je snazší zůstávat ve starých kolejích, které člověk dobře zná.

Rozhodnutí, co dělat, je na vás. Možnosti internetové poradny jsou omezené a nejspíš není v naší moci vám pomoci se v celé situaci lépe zorientovat, i proto vás odkazuji právě na trutnovské káčko, kde věřím, že pokud budete skutečně chtít, najdete pracovníka, který vám bude rozumnět a sednete si. A jestli ne, vždycky můžete zkusit jinou službu. RIAPS má v Trutnově kromě Káčka i Adiktologickou ambulanci. Nicméně na kteroukoli schůzku je dobré dorazit alespoň trochu odpočatý a né aktuálně pod vlivem. Stejně tak pokud byste se rozhodl někam zavolat. V minulé odpovědi jsem vám poslala i telefonní číslo na poradenskou linku, zkusil jste se jim ozvat? 

Víte, ono není nic jako jeden správný návod na to, jak se z drog dostat. A byť spousta lidí projde tou samou léčbou, což možná budí dojem, že na vše je jeden "správný postup", tak každý odchází s něčím jiným. Terapie, která je intenzivní součástí většiny léčeb, je zaměřená právě na to hledat, ptát se, odpovídat ... je o objevování sebe samotného, toho co potřebuji, abych byl v životě šťastný i bez drog. Těžko se to popisuje právě pro to, že pro každého je ta cesta jiná.

Ať už se rozhodnete jakkoli, dávejte na sebe pozor, zkuste si před rozhodnutím trochu odpočinout. S tím tempem, které máte, nemůžete být schopný uvažovat rozumně a skutečně vám hrozí kolaps. Pokud zkolabujete, v případě fyzického kolapsu skončíte v nemocnici, v případě psychického také třeba v léčebně. Nebylo by tedy lepší tomu předejít a postarat se o sebe?

S pozdravem,

Gabriela Minařík.