Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den,

obávám se, že na takovou otázku nelze jednoduše odpovědět. Situace je většinou složitější než aby šlo v pár větách doporučit, jak vést třídnickou hodinu.

Rozhodně můžete všem nabídnout možnosti individuální konzultace. A vždy bych velmi pečlivě nakládala s fakty - informace o užití extáze nemusí být vůbec pravdivá, nebo pravdivá u obou dětí, nebo naopak mohou mít zkušenosti i děti, o kterých nevíte. Zároveň bych se neukvapovala v závěrech, na nikoho netlačila a nebála bych se využít pomoci zkušenějšícho kolegů - ať už by šlo o výchovného poradce na škole, školního psychologa, spřáteleného pracovníka pedagogicko-psychologické poradny, nebo někoho, kdo do školy pravidelně dochází na programy primární prevence. Jednoduše - nezůstávejte na takové rozhodnutí sám/sama.

Určitě bude potřeba zohlednit věk dětí, atmosféru ve třídě, postavení těch, kteří jsou "těmi podezřelými", zda je téma otevřené nebo ne.

V návaznosti na aktuální situaci můžete s dětmi jednoduše chtít o drogách mluvit - nejspíš jsou ve věku, kdy začínají experimentovat s drogami, nebo se s nimi nějakým způsobem dostávají do kontaktu. I proto je dobré otevřít téma v širších souvislostech - nejde přeci jen o ty dvě děti. Vždycky se tedy můžete bavit obecně o tom, co člověka k drogám vede, kde na ně většinou narazí, jak se stane, že byť ví, že to není to nejlepší, vyzkouší je, co ho na nich láká, jaká jsou jejich rizika, na co si dávat pozor. Někdo si tak najde partu, experimenty se chlubí, hecuje se, někdo v nich naopak utápí smutek, někomu přijdou romantické apod. Dejte jim prostor, doporučte literaturu adekvátní věku. Můžete se bavit i specificky o extázi, ale i obecně o drogách jako takových - to, že víte o dvou experimentech ještě nevypovídá nic o zkušenostech ostatních dětí.

Nemá cenu drogy démonizovat, poučovat, spíše se vyptat, co děti ví, jaké mají třeba i zprostředkované zkušenosti, ptát se, co si myslí, mluvit o tom, že drogy mohou být lákavé a zážitek na nich i zábavný, ale také to tak být nemusí. Ptát se, co si myslí, že ten, koho drogy lákají, potřebuje, co by mu mohlo pomoci, co by vlastně potřeboval. A možná není od věci podpořit celý kolektiv třídy a důvěru.

Snad tedy alespoň takto. Ještě jednou opakuji, pokud jde o vaši třídu, neváhejte vyhledat pomoc a najděte si někoho, s kým budete moci situaci konzultovat. Mít takové podezření není snadné. Držím palce a budu ráda, když se ozvete, jak se situace vyvíjí.

S pozdravem,

Gabriela Minařík.