Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Jak říct ne
Sv. Xaverius
Dobrý den, 20let, studentka VŠ, závislá na marihuaně (6let) a cigaretach(8let). Zkušenosti se vším možným, experimenty s LSD, pervitinem, MDMA, ketaminem, už od 15let. Před maturitou jsem se dostala k ambulantnimu psychiatrovi, prý bych mohla být schizofrenicka. Sama se tak cítím, i necítím. Někdy mi to přijde jako blbost, jindy jako jasná věc. Beru amisulprid. Každopádně o co jde je, že bych se chtěla zbavit všech závislostí, včetně cigaret. Snazim se, tvrdé drogy skoro neberu, za poslední rok jsem měla dvakrát MDMA, slabou dávku. Problém je, že skupina lidí, se kterou se bavím, tyhle věci bere dal a nabízí mi je v pravidelných intervalech. Říkám, že nesmím a nechci, sama si je nekoupím. Jakmile ale jdu na nějakou akci, kde jsou drogy zdarma, tak jsem jak utrzena že řetězu a zvlášť pro MDMA mám slabost. Nejúčinnější mi přijde vyhýbání se jakýmkoliv akcím spojených s alkoholem a drogami, což mě ale vyrazuje z kontaktu s lidmi. Celou pubertu jsem se socializovala výhradně v prostředí plném patologických jevů a vystoupit z té bubliny mi přijde dost obtížné, ne-li nemožné. Mám pocit, jakobych si s "normalnimi" lidmi nerozuměla, tenhle pocit mě drží už od 8. třídy ZŠ. Otázka je, jak se dál bavit s lidmi, které znám dlouho a beru je za své přátele, aniz by mě stahovali k drogám. 10x řeknu ne, ale po 11te podlehnu. Ideální by bylo, kdybych dokázala říct ne i trávě. Jak se vymanit z toho kruhu, bez toho, abych se stala asocialnim nemluvnetem? Vím, že nechci, ale něco uvnitř mě by pořád utikalo před strizlivostí.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den, ještě jednou,
domnívám vám se, že až na pár drobných změn, přidaných vět na konci dotazu, se vám podařilo zadat dotaz dvakrát. Odpověď na předchozí najdete pod číslem: 675758.
Bohužel mne napadá více otázek,než odpovědí. Je vám dvacet let, předpokládám, že se pohybujete mezi podobně starými lidmi, a ti si prochází něčím podobným, byť možná pro ně nejsou stimulanty nebo halucinogeny takovým rizikem jako pro vás a nemusí se potýkat s diagnozou schizofrenie. Podle toho, co píšete, byste na jednu stranu ráda drogy odmítla, na stranu druhou vás lákají a zároveň máte pocit, že jste bez nich příliš nespolečenská. Bohužel nedokážu na dálku posoudit, s čím vším mohou vaše pocity souviset. Možná jde o to, v jaké společnosti se pohybujete, možná je pro vás více podstatný pocit na drogách, který jste zvyklá sdílet v určitém kruhu lidí apod. Těžko usuzovat, co všechno může v pozadí těchto pocitů stát. Z dotazu ani není přiliš jasné, jaké další vztahy máte, jak se v nich cítíte, kde jinde byste mohla potkat někoho, s. kým byste si rozumněla apod. Takže jediné, co mne v tuto chvíli napadá, je směřovat vás do nějaké formy terapeutického kontaktu - ať už u vašeho lékaře nebo jinde. Ovšem z dotazu vůbec netuším, jestli máte s něčím takovým, jako je terapie, zkušenost, nebo jestli vám vůbec taková forma pomoci a podpory dává smysl. Pokud byste měla zájem o kontakty, a neporadil by vám váš lékař, zkuste napsat, která větší města jsou vám dobře dostupná, pokusila bych se vám sehnat nějaké kontakty. Co vy na to?
Zdraví a hodně štěstí přeje,
Gabriela Minařík.
Zpět
