Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den,

děkuji vám za dotaz.

Jestli dobře chápu, tak je pro vás těžké vidět partnera, který si "užívá" užívání marihuany a být při tom střízlivá. Umím si představit, že ve vás jeho užívání a stavy zhulenosti vyvolávají chutě nebo vzpomínky na užití pervitinu nebo marihuany, ke kterým se ale rozumově vracet nechcete. Je to tak?

Pro každého může závislost znamenat něco jiného. A jako velmi důležité vnímám to, že jste vůči sobě samotné poctivá a připouštíte si, že partnerovo hulení je pro vás prostě rizikové, nedělá vám dobře. Umím si představit, že pokud partner nezažil nebo neviděl závislost, možná vaše potíže shazuje ... možná proto, že sám takovou zkušenost nemá a nevěří tomu, že je možné být na marihuaně závislý, možná proto, že by se musel zabývat něčím, čím nechce, možná by o vás byl nucen mít obavy a nebo si musel připustit, že marihuana není až tak "lehká droga", za jakou ji doteď měl, případně by mohl začít pochybovat o tom, že má svoje užívání pod kontrolou. Nebo si uvědomuje, že ani on sám užívání marihuany pod kontrolou nemá a nechce se s tím kontrontovat. Těch důvodů, proč může partner odmítat přistoupit na podobnou debatu, může být ještě víc. 

I vy máte na výběr. Můžete zkoušet partnerovi vysvětlovat, proč by neměl hulit, můžete s ním vést intelektuální debaty na téma rizik, můžete ho zkoušet zmanipulovat a citově vydírat, dávat mu ultimáta apod. Většina z toho však nefunguje. Ukazuje se, že nejefektivnější (byť to často nějakou dobu trvá) je, když blízcí hovoří o sobě a svých vlastních pocitech. Zkuste tedy mluvit o tom, jak se cítíte, co prožíváte, čeho se obáváte. Můžete mluvit o tom, co byste potřebovala a jak by vypadalo bezpečné prostředí pro vás. Můžete mluvit o tom, za jakých okolnosti je pro vás partnerovo hulení přijatelné a za jakých nikoli. Dopředu si ale takové otázky promyslete. Možné nebude problém, pokud partner bude hulit mimo čas, kdy jste spolu a nebude doma zhulený; možná vám bude vadit že hulí nebo je zhulený doma, možná vám vadí jen něco. Můžete se ptát, jak se cítí partner, když mu takové věci říkáte. Můžete se sama odhodlat a začít docházet na terapie nebo doléčování, kde můžete o těchto zážitcích mluvit a velmi pravděpodobně se vám uleví už tím, že se vypovídáte, a zároveň si ujasníte, co od partnera čekáte, co je pro vás přijatelné a co už nikoli. 

Může se stát, že pro sebe navzájem najdete pochopení a dokážete se domluvit. Ale stejně tak můžete zjistit, že partner nehodlá od marihuany ustoupit. Pak bude na vás rozhodnout se, zda vám tolerování takového chování dává v tuto chvíli pro váš život smysl, nebo je pro vás vlastně dále neakceptovatelné. Taková rozhodnutí však nebývají lehká, někdy nějakou dobu trvá, než se člověk rozhodne. A i v takových chvílích může hodně pomoci mít po ruce někoho, komu můžete věřit, kdo vás nesoudí, vyslechne vás a pomáhá vám zorientovat se v tom, jak se cítíte, a co chcete. Nedává vám zaručené rady a nerozhoduje za vás. Dává vám čas i prostor se rozmyslet, dělat chyby a hledat.

Máte nějaké zkušenosti s terapií nebo poradenstvím, nebo jste zvládla vysadit pervitin a marihuanu zcela sama? Dávalo by vám docházení na terapie nebo poradenství smysl?V každém větším městě existuje zařízení, které nabízí podporu a pomoc v době abstinence. Služby těchto zařízení jsou zdarma a diskrétní. Stejně tak ale můžete hledat i placené terapeutické služby.  Věděla byste, kam se obrátit? Kdybyste potřebovala kontakty, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná.

Budu ráda, když napíšete, jestli vám některá část odpovědi dává smysl, nebo co vás k celé věci ještě napadá. 

S pozdravem a přáním všeho dobrého,

Gabriela Minařík.