Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
D
Julka123
Dobrý den, mockrát děkuji za odpověď 🙂 vlastně nad tím přemýšlím už dlouhou dobu pořád se ujišťuji že na tom nejsem zase tak zle možná pro svůj vnitřní klid protože vždy když si dam tak mám výčitky a mám pocit že sem zklamala sama sebe asi určitě by bylo lepší kdybych ten vztah ukončila ale máme spolu dítě a pochopitelně se ho nechce vzdát a já to taky pořád nak nedokážu ale vím že kdyby jsme se rozešli tak dokážu přestat úplně možná mě na tom láká ten pocit že si s někým pořádně popovídam já si všechna rizika uvědomuji že v tom může být cokoliv přímýchane ale nikdy sem se neprecenovala vždy sem si dala dávku u které jsem věděla že ji zvládnu a neměla sem tendenci dávku zvyšovat hlavně mi to nedovolil můj vnitřní strach právě proto že sem si uvědomovala že se můžu predavkovat a teď už když si dam tak jen po malých dávkách hlavně sem se zbavila známých které mě do toho táhli a nejsem typ člověka co bych si to sháněla sama ani nemám potřebu jen když jsem s někým a začne o tom mluvit tak tomu neodolám ale když jsem sama tak na to nemám ani chuť pořád se sama sebe ptám jestli jsem vlastně závislá nebo ne ani nevím jestli pro ten vnitřní klid nebo ze zajímavosti. Děkuji 🙂
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Julko,
stává se, že se člověk sám neumí vymanit ze starých vyjetých kolejí ne jen proto, že si na ně zvykl, ale třeba i ze strachu, co všechno by bylo (jinak), kdyby tam nebyly. Není snadné věci změnit. Jedna změna často vede k druhé a jak jsem z toho, co píšete, pochopila, možná přestat brát úplně znamená ne jen přijít o zážitek na perivitinu, ale také ztratit něco, co vás s partnerem a s vaší společnou minulostí spojuje, ale možná by v případě zněmy byl nevyhnutelný i rozchod s přítelem, život na vlastní pěst bez něj s plnou zodpovědností za sebe i za syna, obavami, co by taková situace znamenala pro něj, pro vás, pro syna a vaše vzájemné vztahy. Takové rozhodnutí není snadné ani když v celé věci nefiguruje pervitin.
Často pomůže mít někoho, s kým můžete otevřeně mluvit, kdo ví o všem, komu důvěřujete, s kým můžete probírat radosti i starosti, obavy, někdo, kdo vás podrží, ale taky vám ukáže, kdy se točíte v kruhu. V praxi to může být dobrý a upřímný kamarád/kamarádka, nebo prostě někdo nestranný. Věřím tomu, že právě tuhle nestrannost vám mohou nabídnout v jakémkoli kontaktním centru nebo poradně, ale možná jde i o to, jestli byste měla odvahu a kuráž o svojí situaci mluvit a zkusit ji nějak změnit, posunout dál. Pokud ano, mohla by to být dobrá cesta, jak zahlédnout ty své vlastní začarované kruhy ... a pak by se vidělo. Pokud ne, nic se neděje. Možná ještě nenastal ten pravý čas.
Přeji vám vše dobré. Držte se a kdybyste chtěla, kdykoli znovu napište.
Zdraví,
Gabriela Minařík.
Zpět
