Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
disociace
Dan
Dobrý den,
je mi 19 let a v 16 letech když sem asi podruhé zkoušel marihuanu se to nějak pokazilo a já měl hrozne holotrop. Od tý doby se cejtim tak nějak mimo a poslední dobou se to zhoršuje. Cejtím se jako bych tak trochu nebyl sám sebou. Taky poslední dobou hrozně težko vnímám věci např. na hudbu(kterou jsem hrozně žil)se ted vůbec nedokazu soustředit Myslíte že to je disociační porucha nebo něco horšího? díky předem za odpověd
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den, Dane,
děkuji vám za dotaz.
Jestli tomu dobře rozumím, tak se necítíte již nějakou dobu psychicky v pořádku. Zmiňujete se o tom, že když jste si před 3 lety zahulil, neprožíval jste to nejlépe a máte pocit, že vaše současná psychická nepohoda začala právě tehdy. Chápu to dobře?
Píšete, že poslední dobou (dny?, týdny?, měsíce?) máte pocit, že se váš psychický stav zhoršuje. Připadá vám, že nejste sám sebou, dokonce máte problémy vnímat hudbu, která pro vás byla dosud hodně důležitá. Vypadá, že vás to hodně trápí.
Nepíšete nic o tom, jestli jste za ty tři roky zkoušel hledat nějakou pomoc, jestli o vašich potížích někdo ví, zda máte někoho, komu se můžete svěřit, kdo je vám blízký apod. Nevím, jestli už jste v minulosti měl nějaké psychické potíže, nebo je tohle první věc, co vás trápí. Netuším, jakou máte v rodině zdravotní (zejména pak psychickou a psychiatrickou) zátež. Nemám představu, jak fungujete v běžném životě. A to všechno jsou informace, na které by se vám mohl zeptat lékař při osobní návštěvě. Takhle na dálku není možné posoudit, jestli trpíte disociační poruchou ani něčím jiným. Jde o psychiatrickou diagnozu, která má svá kritéria a k jejich posouzení a vyhodnocení je potřeba lékař, psychiatr.
Na jednu stranu si umím představit, že objednat se v 19 letech k psychiatrovi, není zrovna snadné. Chce to určitě odvahu a kuráž. A možná taky chuť vědět, co se děje a jak na tom vlastně sem, odvahu podívat se pravdě do očí a možná také zjistit, že se pletu a budu s tím muset začít něco dělat. Na stranu druhou si říkám, že žít 3 roky s pocitem, že nejsem možná psychicky v pořádku a poslední dobou se trápit obavami, jestli netrpím disociační poruchou, je taky velké břímě a určitě to vyžaduje od člověka spousty sil.
Co myslíte? Našel byste v sobě kousek odvahy a objednal se k lékaři, abyste zjistil, jak na tom vlastně jste a případně si řekl o pomoc?
Budu ráda, když se ozvete, jak to vidíte vy. A kdybyste potřeboval pomoc s kontakty na lékaře, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná, pokusila bych se někoho najít. Počítejte ale s tím, že objednací lhůty jsou dlouhé (někdy týdny i měsíce) a o to spíš bych to neodkládala.
Držím palce a přeju, aby bylo brzo lépe.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět