fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Piko bere duši

Nikdo*

Dobrý večery
Píšu vám ohledně perníku a mojí psychicky , pervitin sem brala už když mi bylo 15, pak jsem nebrala a pak zas jo. Teď je mi 21 a mám velkej problém sama se sebou. Říkala jsem si,jak jsem na tom ok, jak je vše jak má bejt ,jak to zvládám a mám pod kontrolou (JAKO KAZDEJ FEŤÁK) No , každopádně jsem se před rokem nastěhovala do Prahy (utekla sem tam pred pikem-jeblo mi) bydlela jsem u svýho přítele,kterej byl cistej celej zivot, takže mě držel tak nějak na uzdě a jen jsem hulila trávu (tu Hulím už od 13 a hulit budu do 60) .. jenže jednoho dne , se ozvala kámoška, jestli se nestavím, přítel byl zrovna u svých rodičů úplně mimo, tak jsem jela. V tu dobu byla jsem půl roku čistá,bez myšlenek na to si sehnat či si dát a cokoliv jinýho. Přišla jsem k ní a prostě si dala, řekla jsem si, že si aspoň připomenu stavy :D ale ta slečna mi dala takovou mrnavou a to mi akorát navnadilo chuť , dostat se ještě dal do stavu, takže jsem si sehnala ještě víc. Takhle jsem to zas dělala dejme tomu tři čtyři měsíce, na tajnaka přítel to nevěděl, chodila jsem do práce, fetovala a ztrácela lidskost. A tím se dostáváme k mému problémů, přítele jsem přestala milovat a začla jsem hledat důvody , jak se zhádat abych mohla odejít si dát mezi svy, prvně sem odcházela na pár hodin, pak na noc a pak třeba na dva dny, ale nikdy na nic nepřišel. Sjeta jsem ho milovala,hrozně moc jsem ho milovala ale když jsem si nedala nenáviděla jsem ho, takže jsem se s ním rozešla, ale nerekla mu, že to je kvůli piku. Prostě jsem se cítila sama před sebou jako zrůda, bejt ve vztahu kde se musí lhát a žít v neupřímnosti a přišlo mi lepší zkurvit se pikem,než se zkurvit láskou. Takže jsem se sbalila a šla na být ke kámošce) ta si libuje v mdma , v piku a občas má i kokain, ale kokain je na hovno , je to jak slabej rizlej perník a mdma je moc na hlavu a jelikož jsem se nemusela už ohlížet na nikoho, byla jsem sama za sebe , tak jsem začla přehánět . Řešila jsem si za litr, klidně za dva, v práci se mi přestalo líbit,sralo mě to tam a vím že za to může piko,protože vím jak to ovlivnuje, ale v tom stavu to hazis úplně na něco jinýho protože piko je miláček, no hold v jeden volnej víkend , jsem se tak překopala, nebo spíš v ten večer jsem si to zkusila i poprvý střelit cca dva tejdny zpátky , a asi po třech hodinách jsem si to zkusila caknout i do prdele a to nemluvím ó tom co sem sežrala před tim rypákem.
... Takže k ty střelbě, celej život jsem to toužila zkusit, abych věděla, jestli ta jehla a pocit stojí za to si tak moc zkurvit život, jak to máj někteří kedraci. Stalo to za hovno, nájezd krásnej, nezapiram, stav ale opravdu úplně odlisnej jak když sem to šňupala,ale úplně. Neměla jsem potřebu kousat zubama,dřít jazykem,nebyla jsem vůbec taková zasekana nicmene já sama sebe nevnímala a nepřišla si jak vysmazenec,takže těžko říct jak jsem vlastně ve skutecnosti vypadala. Bylo to ale super,zažila jsem nejskvělejší nejperverznejsi sex jakej kdy jsem mohla mít, prostě paráda! Problém byl pak v tom,že jsem neusla, neusla jsem celej den ,neusla jsem ani další den (to mi kámoška dala na probrání za 400), a teda ten třetí den byl pro mě snad nejhorší na světě,kterej sem kdy zažila.
Po ty jízdě, po tom všem jsem najednou stala sama před sebou, na dojezdu(nekonečným), koukala sem se na sebe , na svůj obličej -byl nechutnej, na svy hnusný černý kruhy pod očima ,na svy propadly tváře a na vůbec žádný kozy. Koukala jsem se na to jak se trepu,vybavila jsem si těch pár dnů zpět (nenapsala jsem sem vsechno) a neskutečně jsem začla brečet, moje tělo bylo slabý (nespalo,nejedlo) ,nebyla jsem najednou schopná vůbec ničeho, byla jsem sama sobě nechutná, jenže mně nenapadlo nic jinýho,než si zas dát,sklidnit,sklidnilo mě to, do doby dokud jsem nevylezla na denní světlo mezi lidi a nesedla do autobusu. Neuvěřitelně mi bilo srdce , lidí kolem mě pro mě začli bejt hrozně nebezpečný,všichni mi chtěli ublížit, cejtila jsem se jak troska,tak sem si zašla na kliniku aspoň pro prášky na spaní a na uklidnění. Byla jsem ale neskutečně v hajzlu,že jsem si v ten večer dala asi 3, k tomu sem si dala skerovy brko a šla spát . Dostavila se paralýza -ale divná protože jsem křičela a cítila jsem své tělo jak sebou brni,prostě jsem cítila to,jak kdyby mnou problikávala elektrika a škvařila mě . Tak jsem odjela domů, za mamkou a nejbližšíma a myslela si , že před tím uteču.. utekla jsem.. ale jen na tejden , už to zase žeru, zase si to ke mně našlo cestu, potřebuju pomocí, myslím, že mě to zabije, vysaje duši a zbyde prázdná schránka, potrebuji podporu , myslím na to jak si to dávám, jak je to součástí mého já , na venek tak nepůsobim (sem silnější postavy) ale trpím, hrozně trpím, že to tak chci,nejhorší je ,že mě to baví,baví mě jak se dojebavam , baví me zkoušet co vše zvládnu, ale bojím se že je to cesta do hrobu nebo do pekla, nevím co se sebou.Bojim se , ze skoncim na ulici,uz me diky tomu nebavi ani pracovat.Nemám motivaci a vlastně díky perníku ji ani mít nebudu,protože mojí motivaci pro všechno je perník. Prosím všechny , nezerte tu sracku , je to sice božský a bezvadný , ale už nikdy nebudete mít jistotu , že si Vás nenajde.
Protože jednou feťák, navždy feťák, ten kdo nedopadne na úplný dno,tomu nikdy nedojde, co to je a bude se k tomu vracet pořád a pořád , protože je to slast . Slast pro duši, slast pro sex ,slast pro zábavu. Děkuju, že jste mi dali přístup, vypsat se ) piko mi vzalo duši,úplně celou mi ji vyzralo)) .. a to jen protože jsem si říkala,že je to pod kontrolou ..

Odpověděl: Amrit Sen

Zdravím Vás,

 

díky za důvěru. Děkuji za upřímnou, silnou výpověď, příběh a výzvu všem, kteří zvažují podobný hazard.

Rád bych jakkoli podpořil, abyste nad sebou nelámala hůl, neházela flintu do žita. Duši máte, v tento čas, a není divu, možná pochroumanou, bolavou a obroušenou, ale už to, že jste napsala, je znamením, že nejste lhostejná, k sobě, ani k lidem. Šanci dát se dohromady a žít spokojený, šťastný život, máte na dosah.

 

Nejste sama, s podobnými příběhy se setkáváme často. Dobrá zpráva je, že uzdravených lidí, kteří prošli peklem a dokázali prolomit bludný kruh a vystoupit z něj, přibývá. Pro nás, pracovníky v adiktologických službách, ale zejména pro závislé, kteří se ještě rozhodují, ale i pro nejširší veřejnost, jsou zdrojem inspirace, energie a především naděje.

 

Na začátku jejich zápasu a následné změny, byl zpravidla kontakt s odbornou podporou a pomocí, tedy s pracovníky kteří poskytují bezplatné i anonymní služby, uživatelům návykových látek, nebo se společenstvím vzájemně se podporujících a společně se uzdravujících závislých, či s obojím.

 

Asi už víte, že změna nepřijde sama. Dosáhnout spokojenosti, svobody, s dobrými vztahy s lidmi i sebou samým, vyžaduje poctivé úsilí, otevřenost a upřímnost, je vždy během na delší trať.

 

Proto Vám doporučuji, abyste co nejdříve, kontaktovala odbornou podporu a pomoc, zavolala do nejbližší adiktologické ambulance, AT poradny, nebo kontaktního centra a domluvila si termín schůzky. 

 

Při osobním, naprosto nezávazném pohovoru, po bližším seznámení se situací, Vám zkušení pracovníci navrhnou konkrétní kroky, které můžete podniknout, aby bylo lépe. Zároveň Vás upozorní na chyby, kterých byste se měla vyvarovat, případně Vám poskytnou další užitečné kontakty, budete li je potřebovat. 

 

Když napíšete, citlivější data můžete uvést ve skryté pozvánce, ve kterém, nebo poblíž kterého většího města bydlíte, rádi Vám kontakty na šikovné, příjemné, chápající odborníky ve Vašem okolí a dosahu, obratem pošleme.

Jak je můžete, podle oblasti a typu zařízení, vyhledat sama, se dozvíte na stránkách naší poradny, v rubrice Kontakty: http://www.drogovaporadna.cz/kontakty.html

 

Zároveň Vám doporučuji navštívit mítink Anonymních narkomanů, společenství uzdravujících se a uzdravených narkomanů, kteří se vzájemně podporují a sdílí svoje zkušenosti, máte li některé z míst, kde se setkávají, na dosah. Toto společenství po generace velmi úspěšně funguje zejména ve větších i menších městech celého světa. Stojí tedy za to, dojet na mítink, i pokud ho nemáte přímo za rohem. Nejvíc mítinků u nás, se odehrává v Praze a Brně:

 

NA Anonymní narkomani CZ: http://anonymni-narkomani.webnode.cz/

 

Budeme rádi, když se ozvete a dáte vědět, jak Vám je, jak si stojíte a jak se Vaše situace vyvíjí. Také, jestli Vám naše odpověď byla užitečná.

 

Seberte všechnu kuráž a začněte jednat, nemáte co ztratit.

Držím palce, přeji hodně štěstí!

Amrit Sen.


 

 

 

 

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko