Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Marihuana
Palla
Dobrý den,
Jsem mužského pohlaví, 16let.
Před letními prázdninami (2měsíce a něco málo) jsem kouřil marihuanu (poprvé a snad naposledy), protože se semnou rozešla partnerka se kterou jsem byl 5let.
Hodně mě to vzalo a chtěl jsem na všechno zapomenout, avšak situace se ještě zhoršila.
Bylo to poměrně velké množství vykouřené naráz.. Druhý den jsem měl ještě příznaky jako motání hlavy atd..
Přes celé prázdniny jsem měl takové úzkostné stavy, možná až deprese z toho co se stalo a že jsem kouřil marihuanu, protože už od mala do mě bylo vštěpováno, že drogy jsou zlo a jsem toho názoru pořád, zklamal sám sebe, že jsem to udělal..
Začal jsem \"googlit\" jestli jsem si kvůli tomu nezpůsobil nějaké \"psychické újmy\" a vyděsil jsem se když jsem viděl nemoci jako schizofrenie atd.. Pořád mám strach že jsem si ublížil tak, že bych se toho nemohl nikdy zbavit kvůli takové \"blbosti\".. Mám rád sám sebe a svoji \"inteligenci\"a bojím se, že jsem to ztratil. V prvním ročníku jsem končil na střední škole se 3dvojkami..
Od té doby co jsem vykouřil marihuanu, se cítím hrozně nesvůj..
Začal jsem se neskutečně a permanetně pozorovat, jestli se semnou něco náhodou neděje.. Jsem permanetně ve stresu a jakmile něco zapomenu, byť maličkost už hned myslím na to, že je to tím, že jsem kouřil marihuanu.. Možná jsem jenom Hypochondr, netuším.. Bojím se o sebe..
Necitím se sám sebou, pořád nad tím přemýšlím, až mě bolí hlava a docela jsem se uzavřel sám do sebe..
Občas jsem se dostal až do panického stavu, kde se mi udělalo až \"černo před očima\", že jsem si opravdu ublížil do konce života, když je mi teprve 16let..
Dost často (skoro pořád) taky přemýšlím o životě, o smyslu života atd.. Nevím jestli je to důsledkem deprese, nebo jako \"teenager\" začínám uvažovat o životě..
Každopádně všechno to na mě spadlo najednou a nevím jak z toho ven..
Svěřil jsem se matce s tím co jsem udělal.. Řekla mi pouze že jsem blbec, že jsem to zkoušel a že už to nemám nikdy dělat..
Bojím se navštívit nějakého lékaře, že mi napíše nějaké antidepresiva, nebo něco po čem budu jak \"zelenina\" a zkazím si život.
Už nevím jak dál a opravdu mi to otravuje život potřebuju se \"probrat\"..
Býval jsem dřív vášnivým hráčem PC her, avšak už ani to mě nebaví.. Nebaví mě vlastně nic..
Přijdu si, že jsem ztratil sám sebe.
Co dál ? Jak se zbavit strachu že jsem si ublížil a depresí, pocitů úzkosti atd.. ? Nebo se až příliš moc stresuji, že mi to nedělá dobře a pozoruji na sobě právě ty příznaky ?
Děkuji za vás čas, že si tehle krátkný \"příběh\" někdo přečte a snad mi dokáže nějak pomoct.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Pallo,
na základě těch pár vět nedokážu dost dobře posoudit, jak na tom ve skutečnosti jste. Chtělo by to odborné vyšetření hlavně z pohledu psychiatra se znalostmi z oboru adiktologie (závislosti a stavy vyvolané drogami). Ten by dokázal nejlépe vyhodnotit, co se s vámi děje. Buď by vás uklidnil i samotný rozhovor s ním (polevily by úzkosti i deprese), nebo by se stavy nezměnily a bylo by jasné, že je potřeba nějak zasáhnout. Možná by k tomu byla potřeba nějaká dočasná medikace, možná by vám doporučil psychoterapii. Těžko říct. Věřte, že z vás nikdo zeleninu dělat nebude. Ve výsledku jste to totiž vy, kdo rozhodne o tom, co se bude dít.
Jedna z nejhorších věcí, kterou můžete udělat, je nechat to být a dovolit, aby se stavy paniky, úzkosti a deprese, staly chronickými. Takové stavy se řeší mnohem obtížněji, než nějaká krátkodobá úzkostná epizoda.
Píšete, že jste se svěřil matce, a tak bych vás zkusila odkázat na odborníka, který by se vám věnoval i s ohledem na váš relativně nízký věk. Pokud by vás matka podpořila, doprovodila a s ošetřením souhlasila, budete mít mnohem větší výběr, kam se obrátit. Potřebovala bych však vědět alespoň větší města, která jsou vám dobře dostupná a hlavně, jestli jste schopen dostat se do Prahy. V České republice není příliš mnoho dětských psychiatrů.
Dává vám taková odpověď smysl?
Zatím alespoň takto. Ať už se rozhodnete jakkoli, budu ráda, když se znovu ozvete.
S podzravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
