Sananim - Drogová poradna 

Nepodařená abstinence

Sama

Dobrý den,

poprvé jsem se setkala s pervitinem před dvěma lety a následně pomalu do toho propadala.Bylo to období, kdy jsem odmaturovala a pomalu se \"začlenovala\" v novém městě a zaučovala se velice úspěšně v práci.
Po nějaké době jsem drogu začala užívat pravidelně, téměř bez následků sociálních ani pracovních. S přítelem jsme látku užívali s rozvahou a společně nakonec založili vlastní podnik.
Samozřejmě ta \"rozvaha\" v dávkování se nám někdy zvrhla a pracovní den jsme museli nějak přežít, kdy jsme se vzájemně vyčerpáním psychicky deptali a mě to začalo nabourávat sebevědomí a vlastní zdravý pohled na mě a okolí.
Nakonec jsem z podniku odešla,odmlčela se v komunikaci s přáteli, kteří s námi trávili čas dnem i nocí čas a přestěhovala se do svého, abych se mohla se vším vypořádat sama. Našla jsem si super práci a věnovala se jen jí a najednou jsem si uvědomila, že na čáru jsem si nevzpomněla třeba týden.
Následně jsem přibrala přes 15kg, kdy můj zvýšený apetit spíše rostl, než se trochu již redukoval. Tak jsem sehnala osobního trenéra a cvičila a cítla se být opět normální.
Nicméně začali se mi projevovat lehké zdravotní komplikace se zády a můj apetit k jídlu se dostal na vrchol patologického šílenství.
Z důvodu zdravotní komplikace jsem cvičení začala omezovat a opět nabírat. Hrozně mě to trápilo, nicméně jsem se nějak zasekla a nejde mi jít k lékaři. Prostě se tam nemohu rozhoupat. Jen na to neustále myslím. Nedokážu ani někoho poprosit, jelikož je mi to trapné. Následně jsem si začla uvědomovat, že můj společenský i pracovní svět stojí na základních kamenech pervtinu a začla jsem mít pochyby, zda-li chci být taková, jaká jsem a dělat to , co dělám. Samotřejmě jsem se ze začátku cítila trochu sama, jelikož se s lidmi(s přáteli), co berou nechci tolik stýkat.
Momentálně to bylo 5 měsíců, co jsem drogu naposledy měla a já zoufalá z hrubého příbytku a silného nepohodlí ve svém těle, popohnané přílivem pochybností, opět drogu vyhledala. A musím piznat, že mi ulevila. Nemyslet aspon na chvíli na jídlo, setkání se s těmi, co mi chyběli, aniž bych se v něčem omezovala bylo osvobození,ale ne řešení, to chápu.
Již 3 týden drogu \"trochu\" za normálního fungujícího procesu beru a jsem opět přesvědčená to položit. Naplánovala jsem si dovolenou, do které to doklepu a pojedu si pryč z města odpočinout.
Nicméně mám strach, že jelikož nemám něco v sobě vyřešené, mě to jednou opět položí zpět.
Je možné, že droga mění i identitu, kterou jsem si na ní vytvořila v novém prostředí a ted vlastně zjištuji, že to nemusím být já? Nebo mě pouze nabourává lehce posunutá psychika z nejbouřlivějšího období?

Vím, že bych si měla třeba najít psychologa, ale ač to zní divně, mně to nejde, nedokážu se najednou v tomhle směru rozhodovat. Nevyberu si jakého, ani nevím jak.. Něco se ve mě zaseklo. Potřebovala bych trochu rozhoupat. Bojím se, aby takové nejisté jednání se nezačlo projevovat v práci.
Musím přiznat, že do ted jsem si moc nové přátelé nevybudovala,mám spíše jen povrchní, takže těm to vysvětlovat je nemožné.

Můžete mi něco k tomu říct, prosím, jsem vážně zmatená sama ze sebe.

Díky moc a krásný večer přeji,

Sama

Zpět