Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Neužití stavu II.
říkejtemiJirka
V naší rodině se nic takového nevyskytuje, pamatuji si že první jointy na mě nějak nepůsobily, vše začalo od prvního ,,bonga\'\' kdy jsem se totálně zmastil a vlastně jsem se bál sám sebe byl jsem totálně mimo. Od té doby mi marihuana nedělá dobře. Takže čím to může být to nevím. Po psychické stránce jsem snad v pořádku, i když pokud se na to podívám po druhé stránce, tak mám někdy zvláštní chování, některé mé myšlenky mě děsí, připadám si jako psychopat někdy, ale je to jen v mé hlavě, nic jsem nerealizoval. Ale někdy mám velmi špatné nálady, někdy až depresivní
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Jirko,
právě špatný zážitek, který jste v minulosti měl, může být důvodem, proč vám hulení nedělá od té doby dobře. Lidem se stává, že se jim takový zážitek opakovaně vrací. A to i v situaci, kdy mají pocit, že by se nic stát nemělo. (Už jen tím, že se podobného prožitku obávám, ho vlastně tak trochu znovu přivolávám.) Souvisí to s psychikou. Možná je výhodnější si prostě přiznat, že mi hulení nedělá dobře, a radši se mu do budoucna zcela vyhnout (nebo alespoň na nějakou delší dobu). A pokud byste se do toho i tak pouštěl, má smysl si ohlídat okolnosti, za kterých do toho jdete (vaše vnitřní nastavení, set, setting, mít po ruce někoho, kdo vás dokáže zklidnit a o případných potížích ví).
Ani to, že v rodině žádné psychické obtíže nemáte, vám psychické zdraví nezaručí. A marihuana je látka, která může nástup psychických obtíží (které by mohly jinak zůstat dlouhodobě skryté, nebo se projevily později) uspíšit. Může se to týkat depresí, úzkostí, ale i vážnějších problémů. Kdybyste měl pocit, že se u vás o něco takového jedná, nebojte se vyhledat odborníka. Nemá cenu si hrát na hrdinu, lepší je problémy řešit včas a nenechat je dojít do chronického stádia.
Je možné, že by vám v tuhle chvíli pomohlo, si o vašich prožitcích promluvit osobně s někým, kdo má s obdobnými věcmi zkušenosti, nebude vás soudit, ani strašit, ale najdete u něj porozumění a radu, možná i uklidnění. Co vy na to? Stál byste o osobní kontakt? Pokud ano, napište mi, která větší města jsou vám dobře dostupná. Poslala bych vám telefonní čísla a doporučení. (Pracovníci poskytují služby často i zdarma a při udržení lékařského tajemství, stačí se pouze telefonicky objednat.)
Zdraví,
Gabriela Minařík.
Zpět