Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Bára Orlíková

Psala jste předchozí dotaz, na který jsem Vám nyní odpověděla. Ten počet kapslí není tak zásadní, protože se stejně nedá dobře odhadnout ta spotřebovaná dávka, ta závisí zejména na čistotě, kvalitě té užívané drogy (tedy poměru účinné látky a různých příměsí, které prodejci do drog zpravidla přidávají, aby se zvýšil jejich objem). I když je samozřejmě jasné, že čím menší počet užitých kapslí denně, tím menší je pravděpodobnost nějakého zdravotního poškození. Byť je užívání v kapslích méně rizikové než např. injekční užívání, nějaká zdravotní rizika (poškození žaludku apod.) se s ním mohou pojit. A pokud jde o závislost, tak ta samozřejmě vzniká bez ohledu na způsob aplikace, tedy může se rozvinout jak při injekčním užívání, šňupání nebo polykání. Spíše se ke každému způsobu užívání pak pojí specifická zdravotní rizika (a u injekčního užívání může pak jít ještě o fenomén "závislosti na jehle"). V případě, který popisujete, je tedy důležité zejména to, že se jednalo o několikaleté denní užívání. 

Kopíruji sem pro jistotu i znění odpovědi na Váš předchozí dotaz: 

"Zdravím Vás,

z Vašeho dotazu bohužel úplně nevyplývá, proč se ptáte a koho se dotaz týká - zda Vás nebo někoho z Vašeho okolí. Můžu tedy odpovědět jen velmi obecně. Pokud někdo užívá několik let pervitin denně, tak už se bezpochyby o závislost jedná. Není ani tak podstatné, o kolik kapslí pervitinu denně šlo. Takto na dálku se také nedá odhadnout, v jak velkých dávkách to bylo (spíše než o to, do jaké míry byly kapsle naplněné, jde o to, jaká byla "čistota" drogy). Zásadní je tedy to, že se jednalo o několik let pravidelného, intenzivního, každodenního braní pervitinu. Po takové době není jednoduché přestat, a obyčejně se to lidem nepodaří bez nějaké odborné pomoci a podpory. A i v takovém případě jim trvá řadu měsíců či spíše let, než se cítí být v pořádku, nepronásledují je chutě na to si drogu opět vzít, dají si do pořádku zdraví, vztahy s lidmi, sociální zázemí, které mohlo utrpět v důsledku braní drogy.
Pokud si někdo drogu vezme i po dlouhé době abstinence, v řádu let, tak se zpravidla závislost opět přihlásí o slovo - a není dost dobře možné si říct, že si vezmu pouze jednou nebo občas, protože po takové době abstinence už nejsem závislý. Takové pokusy často končí tzv. recidivou užívání drog nebo jiných návykových látek.
Na otázku, po kolika letech abstinence člověk přestane být závislý, proto nejde jednoduše odpovědět - a asi se to ani nedá takto formulovat. Dá se určitě říct, že po nějaké době abstinence je člověk méně a méně ohrožen tím, že do závislosti opět spadne. Ta pravděpodobnost, že se to stane, se snižuje ale nejen tím, čím déle dotyčný abstinuje, ale také tím, čím lépe se mu podaří změnit svůj životní styl, obnovit nebo najít si vztahy s blízkými lidmi, řešit své případné psychické i jiné zdravotní problémy tak, aby ho nevedly zpět k závislosti, uspořádat si svou sociální situaci, najít si práci...
Těch faktorů je tam hodně. Abstinence je samozřejmě zásadní, ale k jejímu udržení a snížení pravděpodobnosti "relapsu" je potřeba mnoha dalších.
Pokud Vám jde o to, po jaké době můžete věřit člověku, který dříve bral drogy, že už se k tomu nevrátí, tak stoprocentní jistotu Vám nikdo nemůže dát. Pokud ale ten dotyčný ve svém životě funguje, studuje či pracuje, má nějaké zázemí, nenahrazuje původní užívání drog jinými látkami (třeba alkoholem), a od drog několik let abstinuje, pak není důvod mu svou důvěru nedat.
Tak jako dáváme důvěru svým přátelům, životním partnerům, kteří s drogami neměli nikdy nic společného. Ani u nich vám nikdo nezaručí, že se u nich do budoucna v průběhu života nevyskytnou nějaké potíže se závislostí...
Nevím, zda jsem Vám dostatečně odpověděla. Když byste měla nějaké doplňující otázky nebo mi chtěla přiblížit více situaci, v jaké se nacházíte, tak neváhejte napsat.

Přeji hodně štěstí.

Bára Orlíková"