Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Konec s pervitinem
Monika
Je mi 31 let a jsem 4 roky závislá na pervitinu. Ani jednou jsem ho neaplikovala nitrožilně, ale brala jsem opravdu denně. Nikdo o mé závislosti neví, jsem uživatel-samotář a s nikým, kdo má podobného ?koníčka? se nestýkám. Jsem rozvedená, mám dceru ve školním věku, přítele se kterým žiji již několik let, rodinné vztahy v pořádku dokonce i pokud jde o rodinu mého exmanžela. Nejsem si jistá jak a proč se mi vlastně povedlo do pervitinu zabřednout, rozhodně jsem ale postupně získala pocit, že mi pomáhá zvládnout časově moji velmi náročnou práci, povinnosti v domácnosti a zkrátka všechno. Nakonec pochopitelně došlo k nevyhnutelnému ? pomalu se ze mě stala ulítaná megera, která nevěděla co je to usmát se, něco jen tak hodit za hlavu nebo prostě mít jenom chvilku dobrou náladu, tedy alespon tak, aby z toho nebyla znát nepříjemná krečovitá snaha o vytvoření něčeho pozitivního. Já sama jsem totiž nic pozitivního necítila. Jediné co jsem měla v hlavě bylo co všechno ještě musím zvládnout a jak se toho na mě valí stále víc a víc, a propadala jsem čím dál větší beznaději. Tušila jsem, že za to asi můžou drogy, ale nedokázala jsem se nikomu svěřit a byla jsem přesvědčená, že není možné s tím jen tak skončit. Věděla jsem například, že bych pak potřebovala spát déle než je obvyklé a pořád jsem si myslela že na to zatím ?nemám dost času? a podobně, no bylo to peklo. Zabývala jsem pořád jen svými vlastními problémy, a unikalo mi jak se tím podepisuji na svém okolí ? dcera, přítel, sestra, rodiče...Všem jsem uz připadala ?zběsilá? a všechny jsem štvala. Před měsícem vyvrcholila krize mého vztahu s přítelem odhalením jeho začínajícího vztahu jinde ? nevěry, která nebyla jen nějakým náhodným uklouznutím, ale regulérním únikem z atmosféry ?sladkého domova?, a to byl okamžik kdy mi skutečně došlo co se se mnou vlastně děje a jak spolehlivě ničím všechno kolem sebe. Ještě týž den jsem okamžitě zlikvidovala všechno, co mě pojilo s drogami, včetně jediného kontaktu na dodavatele, a skončila jsem. Nevím jak je to možné, ale šlo to. Dokonce jsem ani nepotřebovala dospávat svůj letitý deficit - zřejme nervy z celé té situace, jinak si to neumím vysvětlit. Zatím jsem se dostala do stavu pokušení jen jednou ? když jsem se sama opila a zaobírala se strachem, jestli ještě můžu něco zachránit. Jinak cítím při pomyšlení na drogy dokonce odpor. Abych se dostala ke svému dotazu ? prosím, můžete mi napsat jestli je možné takhle s drogami opravdu skoncovat? Momentálně nemám žádný strach z vlastního selhání a jsem si jistá svým ?ponaučením?, nicméně tuším, že asi existují různé potenciálně krizové situace kdy mé ?ponaučení? může vzít za své...Je možné, abych se své závislosti dokázala zbavit takhle sama, a tak relativně snadno? Nebo je přece jen nezbytné kontaktovat někoho kdo mi vysvětlí, že těch pár kilo co právě nabírám, lze shodit i jinak...? Moc Vám za odpověd předem děkuji
Odpověděl: Bára Orlíková
Skoncovat takhle s drogami jde. Jen mám pocit, že po čtyřech letech života na pervitinu, o němž nikdo něvěděl a nemohl vám s tím nijak pomoct, se dostáváte do situace, kdy to je zas všechno jen na vás a nemáte ani nikoho, s kým byste si mohla promluvit, o tom, co se s vám teď všechno děje. Prostě, ze zkušenosti ze své práce vím, že pokud v tuhle chvíli vyhledáte nějakou odbornou pomoc, tak je šance, že to ustojíte a že budete dál zvládat ty rizikové situace, které vám ještě dají zabrat, mnohem větší, než když se o to budete pokoušet jako vlk samotář. A navíc, tím přerušíte ten svůj zaběhnutý rytmus, ve kterém se snažíte všechno zvládat sama i za cenu naprostého vyčerpání, a možná se tím sníží riziko, že do toho znovu vlítnete, protože se naučíte něco zvládat jinak, než jste byla zvyklá... Nevím, jak dlouho abstinujete, ale pokud vím, tak větší problémy často přichází až třeba po dvou nebo třech měsících, kdy vás to přestane bavit a chutě se začnou objevovat, protože to negativní člověk časem zapomíná... Pokud tomu chcete lépe zabránit, tak zkuste vysadit na nějakou dobu i alkohol, to se lidem, co se dostávají z drog doporučuje právě kvůli tomu, že alkohol může způsobit to, co jste popsala a pod vlivem alkoholu člověk snadněji uklouzne zpět. Fakt si myslím, že by vám pomohlo získat víc informací, podpory a pochopení, když byste se obrátila na někoho z profesionálů. Nevím, odkud jste, takže vám nemůžu nikoho ze svých kolegů doporučit. Za pokus to stojí, zvažte to a uvidíte. Nemusíte se toho obávat, pokud byste někam zašla, je to jen vaše dobrovolné rozhodnutí a nemusí z toho dál nic vyplývat. Napište mi kdyžtak odkud jste a já se vám pokusím někoho vhodného doporučit. Zatím držím palce a mějte se hezky :-)
Zpět
