Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Co je spravne?
angel
Dobry den,jsem otec zavisleho syna ne drogach,jeho zavislost trva uz asi 13 let.Nyni je uz podruhe na leceni,coz ja povazuji za obrovsky uspech.Byl jsem spoluzavisly a prosel si jeho drogovou zavislosti 10 let.Nesu castecnou vinu,protoze jsem sinovi dost casto daval penize ,kdyz nemel svoje.Bylo to po malych castkach ,ale da se rici tydne ,i dene,takze mne tahl ke dnu.Byly to zoufale roky ,silene zoufale.Mam syna rad a mel jsem o nej obrovsky strach.Nyni je v lecebne ,ma jenom hmotnou nouzi a ja za nim jzdim kazdou nedeli do lecebny.Je v jnem meste ,nez kde bydlime ,takze vydaje na vlak,samozrejme ,ze mu opet neco dam .Je po kratke dobe opete po druhe na leceni a chtel uz sam a v lecebne ,po detoxu,kdyz je castecne cisty,tak se chova klidne,je vzdy jiny clovek.Co myslite,je dobre ,za za nim jezdim kazdou nedeli a davam mu penize na cigarety a na to,aby si mohl koupit obcas neco na chut?Jinak nase rodina cela od nej dala ruce pryc,ma jenom mne.Je dobry clovek,kdyz nebere drogy.Dekuji
Odpověděl: Vilma Šilarová
Dobrý den,
úvodem bych vám ráda poděkovala za zaslání dotazu a ocenila vás za dosavadní práci, kterou již máte evidentně za sebou (viz zmíněná spoluzávislost). Je moc dobře, že se syn opět léčí, závislost je recidivující onemocnění a opakování léčby není vůbec nic výjimečného. Na samotných návštěvách, které zmiňujete, nevidím vůbec nic špatného, podpora rodiny je během léčby velmi důležitá. Pokud vy sám máte ohledně jejich frekvence pochybnosti, spíše bych se doptávala, jak je vám, když dojíždíte každý týden do léčebny v jiném městě (zmínil jste např. finanční náročnost)? Jezdil byste raději méně často? Funguje v rámci léčby program pro rodinné příslušníky, kde by bylo možné se setkat s terapeuty i jinými rodiči a společně hovořit o svých pochybnostech a nejistotách?
Přesný návod, co je ještě dobře, a co už ne, vám nikdo nedá. Nejlepším indikátorem, zda už neste „přes čáru" mohou být jednak vaše pocity (jak jsem již zmínila, zda je pro vás dojíždění ještě snesitelné, nebo vás již vyčerpává a potřeboval byste frekvenci rozvolnit) a také pravidla léčebny, o která se dá v případě větší nejistoty opřít - např. jak časté návštěvy doporučují. Co se týká finanční podpory, tam je odpověď ještě těžší a zase bych se zkusila rozhodovat ve spolupráci s léčebnou a jejími pravidly. Dovedu si představit, že drobná pomoc může působit pro syna motivačně, nicméně je dospělý (vycházím z informace, že užívá drogy již 13 let), a pokud momentálně nemůže vydělávat, měl by mít zajištěné sociální dávky a snažit se postupně spoléhat sám na sebe. Váš vzájemný vztah, pokud má být v budoucnu zdravější a méně závislý, by se tedy neměl odvíjet jen od toho, když to hodně zjednoduším: "přijede otec, dá mi peníze".
Píšete, že jste na podporu syna zůstal v rodině sám, tak mě napadá, kde berete podporu vy? Pokud by léčebna nenabízela žádný rodičovský program, nebylo by špatné, kdybyste ve svém městě docházel do odborné služby, kde by bylo možné probírat věci kolem návštěv a finančního dotování syna, stejně tak další témata, se kterými se rodič závislého potýká. Kdybyste měl zájem a žádnou takovou službu dosud nenavštívil / neznal, ráda vám po upřesnění místa bydliště (stačí větší město v okolí) zašlu kontakt.
Mějte se co nejlépe
Vilma Táborská
Zpět
