fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Nezapomenutelná chuť perníku..

Katka

Dobrý den. Přečetla jsem spoustu dříve zodpovězených dotazů a trochu se peru s tím, zda můj problém není banální, ale pro mě je důležité znát Váš názor. S partnerem jsme spolu necelé 4 roky (já-26 let, on 22 let), kupujeme dům, plánujeme svatbu a v neposlední řadě společně vychováváme naše dvě děti. Partner má zaměstnání, já pracuji při rodičovské dovolené z domova, máme společné zájmy (mimo jiné kapelu) a přátelé. Doposud ideální stav. Bohužel v době, kdy jsem s partnerem začínala chodit, jsem netušila o jeho v té době se rozjíždějících experimentech s pervitinem. Zpětně se mi i svěřil, že by si na mě netroufl, kdyby mu perník nedodával sebedůvěru. Měsíce plynuly a my spolu začali bydlet- až do té doby jsem byla v totální nevědomosti, do čeho jdu. Byla to pro mě nepříjemná situaci- od partnerovi maminky jsem se dozvěděla, že doma dostal ultimátum- buď s tím sekne nebo půjde z domu. On to chtěl skončit, takže se s mamkou dohodl na pravidelném testování- v době, kdy jsme spolu začali bydlet byl čistý teprve 3 týdny. Další dva týdny po stěhování jsem odjela se synem na noc k rodičům a on si zatím doma udělal mejdan. Následovalo odhalení, slzy, výčitky, sliby atd. Během dalších tří let u něj docházelo k občasné recidivě v - pro mě nepochopitelné podobě. Když si jednou za x měsíců dal, bylo to tak málo, že jsem ani nezpozorovala změnu v chování. Vždy přijde z práce, naobědvá se a pak máme nějaký program, večer chodí normálně spát. Z jeho očí nepoznám nic, mimikry má dokonalé... Pochopila bych, kdyby vyrazil na nějaký festival, koncert, tam si \"užil\" zábavu a pak bylo všechno jako dřív. V běžném životě si vede dobře, často mu píšou staří známí a nabízejí matro, v 99% případů zvládne toho člověka poslat do háje a odolat. Ale pořád tady existuje i to 1 %.......... Byli jsme spolu i v poradně na 3 sezeních s psychologem, ale ukončili jsme docházku, partnerovi nedělalo dobře o tom všem znovu mluvit za přítomnosti třetí osoby a já měla dojem, že pan doktor úplně nerozumí tomu, co tam chceme řešit, když byl partner takřka čistý (v té době přiznal užití cca 1 x za 3 měsíce). Mě nejdou do hlavy ta jeho selhání, tak dlouho odolává, až ho to nakonec zdolá. Nevím, co je tím hlavním impulsem, o všem se bavíme- bohužel o užití perníku až zpětně. Nejvíc mi na tom vadí fakt, že ačkoliv se milujeme, všechny problémy a výzvy společně zvládáme, finančně nestrádáme atd., že tohle všechno ve mě vzbuzuje vztek směrem k němu. Po tom, kdy jsem s ním netušila, do čeho jdu a co všechno mě s ním čeká, co všechno spolu kdy budeme muset řešit. Všechno jsem ustála, i ve chvílích konfrontace jsem už vystřídala všechny varianty- nejdříve jsem vyhrožovala, že odejdu i s dětmi, on sliboval, že už nešlápne vedle, pak jsem se hroutila a naposledy (cca 10 dní zpátky) jsem se vžila do role chápající a milující věčné podpory. Ale už mě to sakra pěkně štve. Já musím furt být ta pevná a stabilní a on dělá kraviny. Mám mraky povinností a sama bych si nejraději občas šlehla, aby se mi ulevilo (nikdy jsem to nezkusila), ale máme zodpovědnost, nejen sami za sebe. On říká, že nemůže zapomenout na tu chuť, proklíná se, že to kdy zkusil, že to nemůže dostat z hlavy, že když si dá, tak mu zmizí tlak na hrudi, který běžně cítí.. Co mám dělat? Mám se s tím vším smířit a čekat, že jednoho krásného dne se z jeho občasného úletu stane regulérní závislost, když se mu to vymkne z rukou? Nebo že se přiotráví něčím špinavým? A jak se mám vypořádat se svým vztekem? Mám pocit, že v našem životě je spousta euforických momentů, láska, sranda, akce, to mu je všechno málo? Neváží si věcí co má? To dokáže člověk ve chvíli nástřelu všechno důležitý vygumovat?
Moc se omlouvám za svůj vyčerpávající monolog a děkuji za Váš čas i radu.

Odpověděl: Markéta Kordová

Zdravím Vás Katko.

Váš problém není zdaleka banální a jistě stojí za to najít řešení. Dle toho co popisujete ve svém příspěvku, to vypadá, že důvod k nepohodám je občasné užití partnera. Nemyslím si, že je nutné se s touto skutečností smířit a tiše trpět. Tím ničemu nepomůžete a především z toho nebude s největší pravděpodobností dobře Vám, což by se zřejmě projevilo na celkové atmosféře rodiny a spokojenosti jako takové v partnerském vztahu...

 

Plno osob úspěšně zvládlo se z pervitinu dostat. Není to sice procházka růžovým sadem, ale také to není nic nemožného. Pokud bude Váš partner ochotný ,,na sobě zamakat" - může i on své problémy dostat pod kontrolu a tím v návaznosti docílit větší spokojenosti jak sám se sebou, ve Vašem vztahu a v životě vůbec...

 

To jak to s ním bude dále vypadat, záleží především na něm a na tom, jak se k celé této záležitosti postaví.

 

Jak jistě asi víte, na pervitin se váže psychická závislost. Dokáže nečekaně potrápit i po vysazení. Chutě se vrací v různých intenzitách a frekvencích. Pokud přijdou po dlouhé odmlce, může to dost překvapit a zaskočit. Každému na tyto momenty funguje něco jiného - někdo si jde třeba zaběhat a má pocit, že tomu uteče, někomu například pomáhá výtvarný projev a ze svých pocitů se vykreslí, někomu pomáhá manuální práce a někdo úplně další to vyřeší pohovorem s blízkou osobou nebo terapeutem. Způsobů jak pracovat s chutí je mnoho a každý si musí najít sám ty své. Rozhodně je dobré mít v těchto inkriminovaných momentech na paměti, že to je pouze chvilková chuť/ subjektivní pocit/touha - která rychle přišla a stejně tak rychle zase odejde - když si ji nebude ten, koho zrovna zachvátí ,,moc hýčkat". Tím myšleno například zbytečně se nedívat na filmy s drogovou problematikou nebo poslouchat hudbu, která je spojena s konzumacemi, apod... Doporučila bych spíše zaměstnat se jakoukoliv jinou činností, která s drogami vůbec nesouvisí. V těchto chvílích, kdy je dotyčná osoba oslabena chutí, sledování filmů, poslech určité hudby, fotografie, kontakt s uživateli drog apod. pouze oživí vzpomínky na minulost a chuť se může prohloubit/sílit/gradovat a v tom nejhorším případě i dotyčného zcela ovládnout.  Také je dobré přehodnotit výběr kamarádů a blízkých osob. Máme již od našich klientů vyzkoušené, že mezi lidmi co drogy i nadále konzumují, se dá abstinovat opravdu jen velice těžko a je velmi snadné mezi nimi pak selhat. I po dlouholeté abstinenci, může dojít k selhání. Vždy k tomu, ale předchází různé varovné signály (sny, vzpomínky, chutě v různých a skrytých převlecích, zkontaktování osob z drogové éry apod.).

 

S tím vším co bylo zmíněno výše se dá ale pracovat. Všechno lze využít k tomu, aby ten, koho se problém s drogou týká, ještě více pochopil svůj vlastní spouštěcí mechanismus svojí závislosti. Tím pádem být lépe a více vyzbrojen dalším případným atakům chutí, měl svůj život pod svou kontrolou, celkově se cítil lépe a byl schopen standartně fungovat v běžném životě (vztahy, rodina, práce, škola atd.).

 

Doporučuji, aby se partner obrátil na odbornou pomoc, s terapeutickou podporou jde vše mnohem lépe. Možná to je někdy nepříjemné (uváděla jste, že partnerovi bylo nepříjemné vracet se zpět), ale je to cesta, jak se s minulostí popasovat tak, aby budoucnost byla o něco lepší...

 

Netuším, kde jste byli na sezení a zda šlo o zařízení specializující se na závislosti. Pokud byste potřebovali nějaké kontakty, stačí napsat města, která máte v dosahu.

 

Pokud se budete potřebovat na něco doptat, tak neváhejte napsat znovu.

 

Držte se! S pozdravem MK

 

 

 

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko