Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
přemlouvání k drogám
michal
Dobrý den. Je mi 30 a mám několik kamarádu, kterým je 25 až 30. Oni začali tak před třemi lety kokainem, pak extáze a myslím si, že někteří už zkusili i perník ale nechtějí o tom moc mluvit.(podle nich víc zabaví za míň peněz).Musím říct, že to jsou lidé, kteří měli ještě před 4 lety názor, že kdo hulí trávu je feťák. Teď se všechno změnilo a říkají jednou za čas si něco dát je v pohodě. Ze začátku si dávali něco tak jednou za půl roku na větších akcích. Přes léto každý víkend a teď v zimě zase tak 1-2x do měsíce. Můj dotaz se týká jen přemýšlení těchto lidí. Chtěl bych se jim trošku podívat do hlavy a zjistit proč mě k těm jejich drogám pořád taky přemlouvají. Já jsem jenom kouřil trávu naposled ve dvaceti. Jinak jsem nikdy v životě žádnou nelegální drogu neměl.
Je fakt, že když sníma, jdu na pivko, tak často dokáží mluvit jen o tom jaká byla poslední party. Jak byl skvěle ten nájezd atd. Už nejsou jako dřív, začínají si hledat jiné kamarády, jiné koníčky a mě pravidelně přemlouvají ať si taky něco dám. Už jsem jim mockrát vysvětloval, proč to nechci zkusit. Oni pořád mluví o tom jak je to skvělí, že mi ukážou nebe, že mě vystřelí do vesmíru, že mi ukážou co je to žít na 100%, že je to jen psychicky návykový a každý stím muže kdykoliv přestat, atd. atd. Už ani nepočítám, kolikrát předenou ležela zdarma čára kokainu, extáze, nebo mi jen říkali, ať jenom olíznu jejich kartu do bankomatu, kterou předtím udělali lajny koksu (byl to vždycky bílý prášek a jednou našedlé krystaly takže možná už i pervitin, nevím). Nemám vůbec obavy z toho, že bych podlehnul, protože na to mám jasný názor a viděl jsem lidi, který to zničilo a nenapadá mě jediný rozumný důvod, proč mě by to nemělo zničit taky. Proto si to nikdy nedám. Ale chci se vás jako psychologů (psychiatrů) zeptat proč mě pořád nutí taky něco zkusit. Proč jim tak vadí, že když snima někam jdu, jsem tam třeba jedinej kdo nikdy nic nezkusil. Nechápu proč jim tak vadí, že neznám ten stav? Můžete mi to prosím z hlediska vaší praxe vysvětlit? Děkuji.
A měl bych ještě jeden dotaz. Vyděl jsem jednoho člověka, který na ničem nebyl a vyprávěl svoje pocity, když byl naposledy sfetovanej na macháči a najednou mu začala téct trošku krev z nosu. Jen tak z ničeho nic, když si na to fetování vzpomněl. Čeho je to příznakem? Děkuji za odpověď.
Odpověděl: Markéta Kordová
Zdravím Vás Michale.
Tak nejdřív bych ráda kvitovala Váš jasný názor na drogy a přeji, aby Vám zůstal, protože jak sám píšete, mnohé to opravdu dřív či později zničí...
Dále, nejde moc zodpovědně určit, kdo a jaké má pohnutky, do hlavy nikomu opravdu nevidíme, už vůbec ne na dálku bez toho aniž bychom dotyčné osoby viděli a měli možnost s nimi hovořit atd...
Když tak uvažuji nad tím, co píšete a vybavuji si různé příběhy různých lidí například léčící se v terapeutické komunitě, mnohokrát bylo přímo od abstinujících uživatelů otevřeně řečeno, že měli tendence v dobách svého aktivního užívání sebou stáhnout další osoby kolem sebe, aby oni samotní si připadli vlastně ,,normální". Jakási ,,feťácká škodolibost" - nebýt v tom začarovaném kruhu sám.
Ale těžko objektivně odhadnout, co se Vašim kamarádům honí hlavou. Díky svým konzumacím jsou ,,trochu někde jinde" - sám jste ve svém příspěvku popsal, jak je spojují společné zážitky (na drogách) a Vy je s nimi nesdílíte, tudíž jste trochu mimo hru. Možná jim chybí blízkost s Vámi, která se díky jejich konzumacím stala vzdálenější než kdy před tím. Možná nechápou, proč s nimi to ,,štěstí" nesdílíte, když jim to přijde báječné...
Během své praxe jsem se setkala asi tak s jedním procentem lidí, kteří šli do drog s tím, že chtějí být ,,feťáci". Většinou jde zprvu o nevinné experimenty, pomocníky k učení, podporu ke sportu nebo povzbuzení sebevědomí k nějakému jinému podání výkonu atd. atd... Málo kdo chce být opravdu feťákem, troskou či někým, kým okolí pak pohrdá. Závislost hold má tu schopnost, že dotyčného dovede i tam, kde zprvu vůbec být nechtěl. Možná se kamarádům může zdát, že psychická závislost je ,,jen" psychická závislost, ale to je bohužel pouhý klam. Psychicky návykové látky jsou mnohem záludnější, než se může zdát. Touha po dalších užití může být tak silná, že dokáže uživatele zcela ovládnout. Rozhodně bych psychicky návykové látky nepodceňovala, protože vymanit se z jejich vlivu není vůbec jednoduché a ne každému se to podaří. Chutě mohou přicházet poměrně dlouho i po vysazení, mohou být rafinovaně skryté v různých převlecích. Včas je rozpoznat, naučit se s nimi pracovat a ustát je, je dlouhodobá záležitost a velký kus práce na sobě. Drogy, které se řadí jako látky, na které vzniká psychický návyk (potažmo jejich uživatelé) nejsou nijak ve výhodě v porovnání s látkami, na které se váže i návyk fyzický. Rozhodně bych nepoužívala k tomuto zařazení slovíčko ,,jen", protože veškeré drogy a jejich zneužívání představují vždy velký problém. To, že dnes kamarádi třeba pracují, možná studují a třeba i vypadají zdravě, nezaručí, že za pár let z nich třeba nebude někdo mrtev, žít na ulici nebo hospitalizován na psychiatrii.
Konzumace nosem - tedy šňupání, představuje velké riziko poškození nosní přepážky. Tento způsob konzumace způsobuje odumírání tkáně a tím postupné narušení, až poškození. Uvádí se, že po cca 2 letech souvislého aplikování nosem může dojít k její perforaci (protržení). Zdevastovaná nosní přepážka není rozhodně nic příjemného. Z nosu se uvolňují krvavé chuchvalce (zřejmě odumřelé tkáně a krve) a nos v některých případech působí dost deformovaně. Jde o poškození trvalé, tudíž i po vysazení a udržení abstinence tyto problémy nezmizí.
Pokud osoba, o které píšete, opravdu nebyla pod vlivem (což asi 100% nevíte), mohlo se buď jednat o souhru náhod, nebo o projev psychického návyku.
Stačí to takto?
S pozdravem MK
Zpět
