Sananim - Drogová poradna 

Můj závislý přítel je otcem

Laura

Chtěla bych prosím poprosit o pomoc. O vysvětlení a poradění, o pár slov, co by mi pomohly.
Představím se, jsem mladá žena, 27 let a jako ještě mladší v 19ti letech jsem se vdala za Čecha a odjeli jsme pracovat do zahraničí. Po šesti letech jsem od něho odešla, protože jsem si zamilovaně našla svoji lásku, Itala. S ním jsem před rokem po pár měsících vztahu otěhotněla a máme holčičku. Žijeme spolu, o malou se hezky stará a žijeme poměrně spokojený život.
Můj přítel Ital vždycky pil, vždycky kouřil a vždycky hulil trávu a bral si prášky na povzbuzení a vždycky bral bílý prášek. Bylo období kdy více a kdy méně, prakticky ale ho to provází celý život.
Já jsem těmito věcmi opravdu nepolíbenou. Mamka s taťkou a výchova v Čechách se ukazuje jako velice přísná a varující. Myslela jsem, že je to smrtící a moc nebezpečné, nicméně můj přítel má 35 let, chodí do práce zodpovědně, umí se bavit, jdeme večer ven, vezme mě na výlety a je moc hodný a moc nerozumím jak a co bere a hlavně proč.
Pije pivo nebo víno každý den a vždycky končí něčím tvrdým a vypije pár panáků i rychle. Když začně ráno, tím spíš večer chce končit nějakou drogou tvrdčí. Ten bílý prášek, což je kokain, stojí spoustu peněz. Co se děje? Proč to chce?
S práškami LSD nebo jak se to jmenuje prý přestal jako mladý protože se nemohl nikdy nic naučit a nic si potom nepamatoval do školy.
Chci mu nějak pomoct ale nevím jak. Jak se toho dotkne, potom to jede. Nedokáže už si dát pivo bez toho aby si hned objednal další. Víno taky vypije láhev. Bojím se že za střízliva se mu nelíbí být s námi s rodinou. Co bych mu měla říct a jak se chovat?
Ať si pije a hulí, ale ten prášek bych mu hodila na hlavu. Potom do čtyř do rána nemůže spát a vymýšlí bláznivý nápady a je celej pryč. Je mi velice hodný a pozorný, hledá kontakt a stále mluví. Stále. Ach jo.
Řekla jsem že to nechci už nikdy vidět, načež to začal skrývat a dělat jakoby nic. Já to stejně poznám a pak se zlobím o to víc. Stejně ho to láká. Musel mi slíbit a skoro rok do dodržel, kdežto tento měsíc si byl zase. Pak já nevím co kdy bere. Tolik mi sliboval a říkal že už ne.
Máme hezký vztah, nechci bejt ta žena co ho nutí do něčeho novýho. Třeba byl takhle pořád. Ale teď je otec, já mu vlastně svěřuju mojí malou dceru třeba do parku i když vím že hulí trávu atd. Co se může stát?
Já nejsem proti si někdy v noci letní dát, ale celý víkend prakticky od rána do noci, tak přichází osmá večer, já dovařím a můj přítel spí :-)))
Někdy je taky až příliš nervozní a má problémy se ovládat, může to souviset s tím práškem? Já nevím …. Nehledě na to že je silný asthmanik a bez Ventolin (to je takový sprej do plic) se nenadýchne. Používá ho asi dvakrát do hodiny!!
Jak se já mám vypořádat s tím, že žiju s člověkem kdo je závislý? A nebo to není tak hrozný? Je to normální? Protože já žiju v zahraničí blízko Afriky a tady hulí trávu a bere prášek mnohem více lidí než třeba u nás v ČR … A nebo je to změnou prostředí a jinými kamarády? Nejsme chudí, žijeme v luxusní čtvrti, pronajímáme krásný apartmán, mám já i on naprosté zázemí v rodičích a oba máme hezkou a slušnou práci. Akorát že tento můj problém nemám komu říct …
Říká že se naprosto ovlává a nikdy se nestane závislým, nicméně na období kdy bral kokain každý den nonstop nerad vzpomíná. Jak, jak mu nasměrovat dobrý směr cesty? Oba jsme křesťané a chodíme v neděli do kostela. Přítel je silně a dobře věřící. Je pokorný. I když pod vlivem prášku jsme jednou málem bourali v autě a já byla v sedmým měsíci těhotenství. On si to pravděpodobně vůbec nepamatuje. Někdy je tak milý a pozorný ale kolem sebe dokáže s lidmi co nezná jít do neuvěřitelných sporů a moc moc jim nadává. Takto dle mého vybíjí energii. Uráží někdy i silně ostatní lidi a to mě taky mrzí.
Jinak nás ale miluje, nechci kvůli tomu od něho odejít. Chceme mít ještě další děti a vlastní dům. Chtěla bych mu spíš pomoct.
Děkuji vám za vaši odpověď i za pár slov, \"to bude dobrý\" :-)

Zpět