Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Závažnost a rizika závislosti partnera a jak se k tomu postavit
Alena
Dobrý den,
trápí mě manželova konzumace (kouření) marihuany a alkoholu - často dohromady a problémy, které to do našeho vztahu vnáší. Před rokem, po narození 2. dítěte, se to zhoršilo, takže jsem po něm začala chtít, aby s tím začal něco dělat. Po 8 měsících párové terapie nevidím znatelný posun ve vzájemné komunikaci, resp. jeho přístupu k celému problému a převzetí části zodpovědnosti. Před půl rokem si na mou žádost došel do jakési poradny na konzultaci, kde mu prý řekli že konzumace v průměru 4 piv denně a cca každý 3 den jointa není závažné riziko a proto mi argumentuje, že závislý není. Já si to nemyslím a jsou pro mě jeho stavy, kdy je pod vlivem i při delší abstinenci hodně nepříjemné a bohužel jsou svědky i naše děti. Zajímalo by mě, jaký postup byste mi - nám doporučili - zda se tím vůbec někdo hodlá zabývat, jak ho můžu přimět k \"léčbě\", zda je lepší v jeho případě docházet ambulantně/ pobytově/do svépomocné skupiny, příp. kam konkrétně a co dalšího to obnáší? Jestli je kvůli dětem a vlastní důstojné existenci lepší zvážit oddělenou domácnost, pokud součinost odmítne a co prakticky to vše může obnášet - jeho protest kvůli omezenému styku s dětmi - přihlíží se v takovém případě na závislost jako pádnou okolnost, aby dítě bylo v péči druhého rodiče? musí do toho vstoupit i nějaký úřad? jaký?
Děkuji mockrát předem za odpověď!
Odpověděl: Markéta Kordová
Zdravím Vás Aleno.
Obávám, že Vás moc nepotěším. Pokud již 8 měsíců společně s partnerem docházíte na párovou terapii a ani po zmíněné době nevnímáte nějaký posun či zlepšení, obávám se, že partner asi není moc motivovaný učinit vstřícné kroky ke zlepšení situace. Samozřejmě nemohu ani nechci objektivně celou situaci posoudit na základě několika málo informací a bez osobního kontaktu, také bych hrozně nerada partnerovi křivdila. Léčba závislosti nebo nadmíra rizikového užívání čehokoliv se dá poměrně dobře léčit, ale vše stojí na motivaci dané osoby, které se problém týká. Pokud je dostatek motivace, chuť spolupracovat, schopnost a především ochota pracovat na změně vzorců chování, pak je šance. Pokud toto vše zmíněné chybí, můžete se pak sama i terapeut snažit sebe víc, ale výsledek je nevalný.
Další podotázky ve Vašem příspěvku je velmi těžké odpovědět, ale naprosto je chápu. Máte jistě plno pochybností, hledáte řešení a odpovědi, asi jste z celého tohoto procesu, který nevnímáte moc úspěšně také unavená, což je zcela pochopitelné.
Netuším, v jaké poradně partner byl, zda byla specializována na závislosti. Také vlastně není vůbec zřejmé, zda tam partner vůbec byl, pokud ano, co tam proběhlo nebo ne. Není neobvyklé, že u nemotivovaných osob se stávají situace, že do poradny vůbec nedorazí nebo, že svým terapeutům neříkají úplně vše. V těchto situacích se pak velmi obtížně pracuje, jelikož pracovník může vycházet pouze z toho, co mu daná osoba řekne. Pokud ho vidí například jednou za 14 dní nebo jednorázově, není moc pak šance odhalit celou skutečnost, která by se projevila jednak otevřeností v komunikaci a jednak intenzivním a systematickým kontaktem. Ale jak jsem zmínila výše, strašně nerada bych Vašemu partnerovi křivdila, může to být celé úplně jinak... opravdu se to takto velmi špatně objektivně a zodpovědně hodnotí.
Léčba závislosti je záležitostí dobrovolnou a to z toho důvodu, že pokud dotyčná osoba není dostatečně motivována a ochotna začít pracovat na změnách vzorců chování, neplní pak léčba účel. Motivace a ochota spolupracovat je velmi důležitá a nezbytná.
Nedobrovolné pobyty: pokud nastane situace, kdy je konzumující osoba v ohrožení svého života nebo svým jednáním ohrožuje své okolí, lze zavolat záchranný systém. Tato osoba je pak převezena na psychiatrii, kde je pouze po dobu, než odezní akutní stav. Nejedná se tedy o klasickou léčbu závislosti, jak jsem uváděla výše, s tou je potřeba souhlasu dané osoby. Pokud lékaři usoudí, že stav hospitalizovaného se nelepší, mohou pak požádat soud o prodloužení hospitalizace (to jsou, ale povětšinou případy, kdy je s diagnózou závislosti spojena další závažná psychiatrická dg).
Ochranné léčby: bývají nařízeny soudem v rámci rozsudku v trestním řízení v případech, kdy se závislá osoba opakovaně dopouští trestné činnosti. V těchto případech může soud nařídit ochranou léčbu, ale není to pravidlo.
Zda by bylo rozumnější žít odděleně, Vám bohužel odpovědět neumím. Toto jsou velmi závažná rozhodnutí a je třeba vše řádně zvážit, především by to mělo být Vaše rozhodnutí. Pokud by se situace vyhrotila natolik, že byste díky tomu došli až k soudu, jistě by do toho vstupoval i OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí). V této oblasti by Vám, ale přesněji odpověděli nebo poradili kolegové z právní oblasti. Níže vkládám odkaz na právní poradnu, která se zabývá oblastí nelegálních drog, můžete jakýkoliv dotaz týkající se práva ve spojitosti s nelegálními drogami nezávazně, anonymně a bezplatně vložit prostřednictvím webporadny obdobně jako jste to učinila zde.
http://poradna.asociace.org/webova-poradna/
Když to celé shrneme - doporučuji, o tom všem, o čem jste se zde zmínila ve svém příspěvku, otevřeně hovořit na společné terapii a dát tak jasně partnerovi najevo Váš postoj, potažmo případné důsledky, které by díky jeho laxnosti mohli nastat.
V případě potřeby napište kdykoliv znovu. Mějte se zatím hezky, přeji dostatek sil a zlepšení do budoucna.
S pozdravem MK
Zpět
