Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Chci přestat brát drogy,ale....
krepelka
Dobrý den,
Chci přestat brát drogy,ale i tak se k ním vracím.Bouzel jsem závislá,nebo stále i když ted už po delších pauzach drogu vyhledám.Nejhorší na tom je,že droga mě nevzala přátele, peníze ani rodinu a nechci ať se tak jednou stane,ale Já to už nebudu vnímat a to bude později. Jak je Můj největší problém. Mam starosti,tak jako spousta lidi kolem mě jako je Můj manžel, dětičky, práce, hypotéka atd.takže momentální nemám žádné pozitivní vyhlídky do dalších dní a proto dobrovolný sáhnu po pervitinu. Výsledky je takový, že jsEm naprosto šťastnější, spokojenější, klidnější a tolik se na trápím. Pervitin je pro mě jako lék. Samozřejmě je to největší blbost a mě to určíte neprospěje.Mám strašný strach z budoucnosti a jakmile mám obavy a strach,tak Já kráva pitomá pervitin uživí i když vím, že nesmím nebo tak s3 nikdy nedopracuji k abstinenci.Už jsem zažila i blud a proto docházím k psychiatrovi bojím se mu při další naštěve říct, že jsem si zase dala a to protože mě odsoudí a když Já to pocítím o to má cesta k abstinence bude menší.Chce se mě zase brečet,ale nemůžu nebo mam strach z deprese.Da to šilene úsilí slzy držet na krajičku a jelikož se znám tak nemůžu se vyplakat nebo to bych se dostala do deprese.co odvaz potřebují nějak nakopnout, nebo Já potřebují být den no denní motivována. Vždy den předem si pisi co budu dělat a že drogu nebrat a snažím se vše dodržet .bouzel ted asi 4 jsem to neudělala a středa se stala Perníková.Jsem asi divná,že si píši o povzbuzení, ale Takové jsou mé pocity.Moje vyhlídky ted nejsou dobré nebo i když si dnes nedám, neboli Dám a rozhodnu se v pátek bojovat,tak 4 dny budou pro mě únavné, depresivní a v těch to dnech se nedá motivovat Já to nedokáží. Chtěla bych vymazat paměť a začít od znova. Bouzel drogy jde vymazat,ale ne manžela, hypotéku a starosti kolem.a na to je Můj lék pervitin a to nechci ať je.Říkam si,když člověk chce,tak všechno jde.a Já chci opravdu chci jen pervitin je pro mě spokojenost,štěstí,,cesta k tomu,že bude lépe. STARŠŇĚ moc si přejí, ať dokáží pocítit lásku, štěstí co Mě da život.Nikdo nepochopí jak těžké je drogy se vzdát, když Vám dodává to co jsem napsala.A na závěr si musím připomenout, že drogy zničí život mé rodině a mě samotné.Vše si uvědomují a nechápu proč nekonám,tak ať se nezničím.Nevím zda jsem se vyjádřila to co potřebují....prostě tohle se mě honilo v hlavě poslední hodinu a potřebovala jsem to napsat.
Odpověděl: Markéta Kordová
Dobrý den.
Je dobře, že jste napsala. Ráda byste pervitin ze svého života vypustila, velmi dobře si uvědomujete, co vše by Vám mohl vzít (i co Vám už možná i vzal), ale nejde Vám to... Uvědomujete si svou závislost, což vnímám jako velkou šanci s tím něco do budoucna udělat. Ne každý uživatel je schopen a ochoten si závislost přiznat, pojmenovat ji, uvědomovat si rizika, která by mohla v souvislosti s tím v dalším budoucnu přijít. Docházíte k psychiatrovi, snažíte se, ale i přesto Vám to nejde tak, jak byste si přála...
Jak to s Vámi bude dále vypadat, záleží především na Vás a na tom, jak se k celé záležitosti postavíte. Čím déle konzumace, potažmo závislost trvá, tím se stává komplikovanější. Násobí se možnost poškození organismu, psychiky, stoupá tolerance, sílí samotný návyk. Je to začarovaný kruh.
Jak jistě asi víte nejlépe dobře sama, na pervitin se váže i psychická závislost. Dokáže dost potrápit. Chutě se vrací v různých intenzitách, frekvencích, někdy v rafinovaných ,,převlecích". Pokud přijdou po nějaké odmlce, může to dost překvapit a zaskočit. Je vhodné být v kontaktu s terapeutickou podporou a mít možnost o všem co se děje hovořit. Každému na tyto momenty funguje něco jiného, důležité je se nenechat tyto pocity pohltit a pokusit se odreagovat nějakou jinou činností, není vůbec důležité jakou. Někdo to řeší například úklidem, někdo si jde třeba zaběhat a má pocit, že tomu uteče. Někomu zase pomáhá výtvarný projev - ze svých pocitů se vykreslí, někomu pomáhá manuální práce, další to vyřeší pohovorem s blízkou osobou nebo terapeutem - způsobů jak pracovat s chutí je mnoho a každý si musí najít sám ty své. Rozhodně je dobré mít v těchto inkriminovaných momentech na paměti, že to je pouze chvilková chuť, subjektivní pocit, touha, která rychle přišla a stejně tak rychle zase odejde, když si ji nebude ten, koho zrovna zachvátí ,,moc hýčkat". Tím myšleno například zbytečně se nedívat na filmy s drogovou problematikou nebo poslouchat hudbu, která je spojena s konzumacemi, neutápět se ve vzpomínkách, jaké to bylo, kdy jste byla pod vlivem apod...
Se vším se dá pracovat a postupně se naučit, jak rozpoznat rizikové situace a umět je ustát. Toto všechno lze využít k tomu, aby ten, kdo problém s drogou má (nebo měl), ještě více pochopil svůj vlastní spouštěcí mechanismus svojí závislosti. Tím pádem byl lépe a více vyzbrojen, měl svůj život pod kontrolou, celkově se cítil lépe a byl schopen standartně fungovat v běžném životě (vztahy, rodina, práce, atd.)...
Máte dojem, že pervitin Vám do života vnáší klid. Nezlobte se, ale dle toho co píšete, to spíše vypadá, že jde spíš o neklid. Ten bohužel, k závislosti tak nějak patří. Pokud byste pervitin neužívala, to vše co jste ve svém příspěvku popsala, byste vůbec neprožívala a měla byste rozhodně více energie a kapacity na jiné záležitosti, které byste potřebovala. Svádíte neustále boj, pokud to zrovna neustojíte, máte pak pocity vinny a frustraci ze selhání, obavy z budoucnosti... To vše může zmizet.
Existuje plno osob, kterým se to úspěšně podařilo a dnes žijí spokojený a plnohodnotný život. Může se to podařit i Vám, máte šanci jako jiní mnozí. Možná to zpočátku nebude úplně procházka růžovým sadem, nicméně, vše se může postupně zlepšit, stabilizovat, urovnat...Čím déle abstinence trvá, tím je člověk celkově spokojenější. Prázdno, které mohou mnozí z počátku pociťovat, postupem času zase přirozeně přejde v naplnění, máte rodinu, děti, máte to vlastně v jistém smyslu snadnější, nežli Ti, co jsou sami...
Nebojte se hovořit se svým lékařem, buďte upřímná a sdělte mu vše, jako jste se zde tady dnes z toho vypsala. Netuším sice, o jakého lékaře jde, zda jde o lékaře, který s Vámi i pracuje psychoterapeuticky nebo zda jen například chodíte pro léky (?) a na povídání není tolik času...
Pokud byste případně chtěla nějaké kontakty na specializovaná zařízení, kde byste svou závislost mohla více řešit, rádi Vám poskytneme vhodné kontakty (stačí pouze uvést města, která máte v dostupnosti).
Přeji Vám dostatek sil, budu ráda, když napíšete, jak se Vám daří a jak Vám to jde.
Tak se držte!
S pozdravem MK
Zpět
