Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Syn
Zúfalá
Dobrý deň, chcela by som Vás poprosiť o radu. Náš syn má 24 rokov. Od 17 rokov bere pervitín, najskôr len na večierkoch, po vyše roku už to začalo byť intenzívne. Fajčil a šňupal. Zo začiatku sme si to nevšimli, až po roku bolo jeho správanie úplne zmenené, agresivita, striedanie nálad. Prestal chodiť do školy, nakoniec ho pred maturitou vylúčili. Snažili sme sa mu pomôcť, najskôr nechcel priznať, že je závislý, neskôr sa priznal, že to bere. Vybavili sme mu pobyt v Anglicku cez agentúru, kde začal chodiť na jazykový kurz a neskôr začal pracovať. Potrebovali sme ho dostať preč od partie a nakoniec odišiel úplne sám. Začal pracovať, starať sa o seba samostatne. Dva roky to fungovalo, potom sme si všimli, že opäť mení nálady, striedať prácu a posledný rok už je to úplne zlé. V Anglicku je štyri roky a rok už berie drogy, dokonca si začal pichať. Dozvedeli sme sa to od jeho kamaráta, ktorý nám povedal, že situácia je vážna, lenže syn tvrdí ako aj predtým, že si musí pomôcť sám. Chceli sme ísť za ním, ale odmieta, aby sme ho videli v takej situácii. Prespáva u kamarátov, stratil prácu, bývanie a neviem, či to zvládne sám. Viem, že niekedy padnutie na úplné dno pomôže, ale on zatiaľ liečenie odmieta a ako každý závislý, tvrdí, že to vie skončiť sám.
Odmieta aj pomoc ostatnej rodiny, priam je zúrivý, že ho kontaktujú.
Prosím o radu hlavne pre nás rodičov aký postoj máme zaujať.
Odpověděl: Jana Justinová
Dobrý den,
vím, že je to pro Vás hodně těžké, dívat se, jak syn padá na pomyslné dno. Těžko také říct, kde to jeho "dno" vlastně je, u každého je to jiné. Bohužel on dává jasně najevo, že od Vás teď žádnou pomoc nepřijme a celkem rozumně říká, že tohle je jeho boj. Paradoxně mu v tom vzdálenost od Vás může pomoci a vám také. Není toho teď mnoho, co byste mohli udělat přímo pro něj. Můžete ale rozhodně udělat něco pro sebe, aby pro Vás situace byla snesitelnější a aby jste si udrželi dobré psychické zdraví do doby, kdy Vás syn bude potřebovat (kdy o to bude stát). Pak budete potřebovat zase vy hodně sil a energie. Teď jste udělali všechno, co se v danou chvíli dalo a je to na něm.
Bylo by dobré, kdybyste celou situaci mohli probrat podorbněji s někým osobně, i kdyby šlo jen o to utřídit si myšlenky a pocity, ne hledat další řešení. Ideální by pro vás v tuto chvíli byla rodičovská skupina těch, kteří jsou v podobné situaci. Pokud ale taková není v dosahu, pak psycholog, terapeut, sociální pracovník, který se zabývá závislostmi.
Pokud byste nevěděli, kam se obrátit, napište prosím nejbližší město, zkusím vám nějaký kontakt najít.
Přeji hodně trpělivosti a sil, budete je ještě dlouho potřebovat.
Zpět
