Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Zbyněk Oktábec

Dobrý den,

děkujeme za dotaz.

Vaše dvě otázky jsou předmětem studia několika různých vysokoškolských programů/oborů, zabývají se jimi mnohé knihy, vědní a vědecké obory... Chápete, že není zrovna v možnostech internetové poradny, v prostoru přiděleném na odpovídání dotazů, zahrnout veškeré informace, které k těmto tématům existují, nicméně se pokusím shrnout některá fakta.

Prvně je důležité si definovat co vlastně "droga" je. Původní označení "droga" vychází z farmakognostického termínu pro léčivo, který označuje sušené nebo jinak prezervované části rostlin a/nebo části rostlin a/nebo živočichů a/nebo části živočichů a/nebo produktů jejich metabolizmu, které se využívaly/využívají k léčebným nebo podobným účelům. V přeneseném slova smyslu této definice, se "drogou" začaly nazývat i psychoaktivní látky s návykovým potenciálem (původně byly rostlinného původu - marihuana, opium atd.). V současnosti tedy lze chápat pojem "droga" oběma těmito způsoby - léčivo k léčbě a psychoaktivní návyková látka. O tom, že některé psychoaktivní návykové látky jsou zároveň i léčivy a jsou používány/použitelné k léčbě různých onemocnění se nebudu zmiňovat, protože to je asi celkem zřejmé - vzpomeňme např. morfin a opiáty obecně, benzodiazepiny, alkohol a v dnešní době hodně diskutované konopí...

Odkud se tyto látky vzaly, je také poměrně složité říci. Například již ve starověkém Sumeru užívali alkohol v podobě kvašeného medu, ve starověkém Řecku a Římě znali postupy výroby vína a piva, nebo např. o konopí a nápoji z něj, tzv. bhangu, je zmínka v Atharvavedě, kterou lze datovat do doby cca 1500 - 1000 př.n.l. Navíc, pokud se podíváme na naše evolučně nejbližší předky z řádu primátů, pak např. paviáni účelně nechávají kvasit plody stromu liči a pojídají je k dosažení stavu intoxikace a pokud je vědci pozorují, zjišťují v podstatě, že se po té chovají velice podobně jako lidé. Sloni pro změnu pojídají přezrálé plody stromu marula atd. - i u zvířat (nejen u lidí) se účelná a vědomá intoxikace vyskytuje také... V podstatě tedy lze asi říci, že lidstvo návykové látky (drogy) zná od nepaměti a takélze říci, že je od nepaměti užívá.

Zkusme se nyní podívat na to, proč lidé návykové látky užívají/drogy obecně, pak se dostaneme k tomu, proč je užívají, i když vědí, že škodí.

V podstatě lze říci, že důvodů k tomu, proč lidé užívají drogy je tolik, kolik je uživatelů. Tyto důvody samozřejmě lze klastrovat nebo trsovat, řekněme, na biologické, psychologické, sociální a spirituální (existenciální). Je mnoho teorií, které popisují příčiny vzniku závislosti, nebo důvody jejího vzniku, ale vždy je to záležitost velice individuální. Někteří užívají drogy jako prostředek pro sociální sblížení (např. alkohol, marihuana), někteří jako společenskou ukázku svrchovanosti a ukázku toho, že "na to mám" (kokain), některé drogy se užívají na podporu fyzického výkonu (stimulancia), některé se užívají jako samoléčba psychických obtíží (např. alkohol, pervitin, opiáty) a někteří je užívají jako prostředek k vyřešení svých existenciálních konfliktů nebo jako prostředek ke sblížení se s "vyšší mocí" (ať už si pod tímto pojmem představíte cokoli) a aspoň chvilkové pocitu porozumění všemu, tedy k jakýmsi transcendentálním prožitkům. Je obecným omylem tvrdit, že drogy jen škodí - z výše popsaného jasně vyplývá, že pokud by jen škodily, uživatelé by je přece neužívali...

Nelze však popřít, že s výhodami, které drogy ukazují velmi okázale světu, jsou spojené také obrovské, někdy více či méně skryté, nevýhody. Je samozřejmě na každém, aby si promyslel a ohodnotil rizika a benefity užití/užívání drogy a je samozřejmě na každém, jak subjektivně vnímá tento poměr - u někoho převáží rizika, u někoho převáží benefity... V podstatě největší a všezahrnující riziko užívání drog, resp. návykových látek, je vznik syndromu závislosti a dalších poruch spojených se závislostním potenciálem návykových látek. Podobně jako jsou čtyři oblasti důvodů, jsou i čtyři oblasti, které jsou syndromem závislosti postižené - biologická, psychologická, sociální a existenciální složka. Tedy jedinec, u kterého byl diagnostikován syndrom závislosti, vykazuje poškození v biologické rovině - různá orgánová (systémová) poškození, různé místní defekty, infekce hepatitid, vykazuje abstinenční syndrom, má narušenou neurobiochemi atd. -, psychické rovině - pociťuje silnou touhu/puzení (craving) k užití látky, může mít různé psychické komorbidity atd. -, sociální rovině - ztrácí zájmy, zaměstnání, rodinu, přátelé, bydlení atd. - až po existenciální (spirituální) rovinu. A právě jedním z charakteristických rysů, dokonce je to i jedno z kritérií pro stanovení diagnózy "syndrom závislosti", je i fakt, že jedinec, i přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků, dále užívá.

Toto je velmi zjednodušený a laikům-určený pohled na náhled do úvodu do závislostí. Je mi jasné, že když by tuto odpověď četli moji vyučující z oblasti adiktologie, určitě by mě plísnili za to, že jsem něco velmi podstatného opomněl, nedostatečně zdůraznil nebo úplně vynechal, vězte prosím, nebylo to rozhodně účelem, ale v rámci takto "krátké" odpovědi, snad ani není možné všechny oblasti, fakta, vědomosti a poznatky zahrnout. Doufám, že Vás tato odpověď aspoň trochu uspokojila.

s pozdravem

Zbyněk Oktábec