Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
co dál ?
holka
Dobrý den, od děství je můj život jeden velký stres. Odehrálo se mnoho situací, které byly nelehké a já se je snažila zvládat. Pak už to přeteklo. Začala jsem mít vážné psychické ( deprese, úzkosti, paniky,..) i fyzické, spíše psychosomatické ( bolesti břicha, krku, hlavy, kloubů,...) problémy. Už od puberty jsem měla náklonnost k alkoholu, trávu jsem tolerovala a drogy absolutně odsuzovala. Docházím pravidelně k psychiatričce. Mé problémy zná. Jenže pak přišel den D, den kterýmu by nevěřil nikdo včetně mě, že by mohl vůbec přijít. Měla jsem už všeho plný zuby a zkusila perník. Bylo mi po něm zle,ale to mě neodradilo od toho abych si ho dala ještě asi 3x( vždycky asi po 2 týdnech),kdy stav nic moc a potom jsem vždycky zvracela a dojezdy šílený.Nic mi to nedávalo, jenom bralo, ale stejně jsem do toho šla znovu (doufám naposled ) a přehnala jsem to. Stav byl nádhený a blbě mi nebylo, zvracení žádný.Seděla jsem na posteli a mluvila. Najednou jsem se zasekla a padala. Otevřela jsem oči a koukala na svého přítele,kt.vyděšeně křičel,co dělám. Pak se mi dlouho motala hlava, ležela jsem. Najednou z ničho nic, začalo to od konců končetin hrozné brnění, pokračující do celého těla. ( podle vyprávění : se mi najednou šíleně nafoukl hrudník a vystřelil mě do sedu ) pak jsem jen vnímala, jak necítím svoje tělo a jak přestávám vnímat,jak kdybych umírala. Už jsem se s tím smířila, začaly mi téct slzy, přítelovi jsem řekla, že ho miluju a začala jsem odpadat. Jenže on mě nenechal. Pořád se mnou cloumal a říkal at se proberu. Podařilo se a pomohl mi to rozdýchat. Druhý den ,,co jsem to přežila´´ přijel můj doktor,kt.mi dal injekci a lék na uklidnění. Cítím a bojím se toho, že i po tomhle všem jsem pořád něčeho schopná. Potřebuji poradit,jestli víte nějakého odborníka,kt.by mi pomohl v mém okolí. K psychologovi jsem se chystala, ale ted už nemůžu jít jen tak k někomu. Psychiatričce nejsem schopná tohle říct. Dále mě zajímá, jestli nevíte, co se to se mnou stalo? Co by se dělo,kdyby mě přítel z toho nevytáhl? Předem moc moc děkuji za odpovědi. Vaše pomoc mi může vrátit normální život, který si opravdu přeju!! Zdraví prostě ta hloupá holka =(
Odpověděl: Tereza Mazáková
Dobrý den,
děkujeme za dotaz a důvěru, s kterou se obracíte na naši poradnu. Popisujete své zkušenosti s návykovými látkami, psychické obtíže a prožitek po jedné z intoxikací pervitinem. Myslím, že je fajn, že se nad svou situací takto zamýšlíte a máte chuť na sobě pracovat ve spolupráci s odborníkem.
Píšete, že jste zvažovala návštěvu psychologa, ale po zkušenostech s návykovými látkami máte pocit, že by bylo fajn, aby daný odborník také rozuměl problematice drog a tomu, co s nimi souvisí.
Pokud pro Vás není problémem vzdálenost a jste v tomto ohledu flexibilní, mohla bych Vám nabídnout kontakty v Praze. Vždy je nejlepší dané zařízení kontaktovat nejprve telefonicky, domluvit se na podmínkách spolupráce a případně si také dohodnout termín. Ze specializovaných zařízení v Praze se můžete zkusit obrátit např. zde:
http://www.prevcentrum.cz/Ambulantni-lecba
http://www.sananim.cz/ (Denní stacionář)
http://www.laxus.cz/index.php?page=ambulantni-centrum-hradec-kralove
Myslím si, že můžete s daným problémem kontaktovat také psychoterapeuta mimo primární zaměření na návykové látky, ale samozřejmě, pokud preferujete někoho specializovaného na tuto oblast, můžete tedy kontaktovat výše zmíněná zařízení.
Dlouhodobá psychoterapie je opravdu tím, co by Vám mohlo pomoci, pokud máte potíže trvalejšího charakteru, které se táhnou již od dětství. Terapeutická cesta rozhodně není cestou jednoduchou a krátkodobou. Myslím, že by Vám spolupráce s odborníkem mohla pomoci.
Stav, který popisujete, není zcela běžný, ale může k němu na základě intoxikace pervitinem dojít. Rozhodně bych důrazně nedoporučovala v experimentování pokračovat, pokud nechcete, aby se stav opakoval.
Píšete, že se přesto bojíte, abyste pervitin znovu neužila. Přijde mi fajn, že máte před pervitinem tuto pokoru, na druhou stranu, jste to pouze Vy, kdo určuje, zda půjdete do rizika znovu či ne. V tomto případném činu nemůže zabránit sebelepší terapeut. Rozhodně ale souhlasím, že by bylo fajn s někým všechny věci prodiskutovat a pokusit se je pochopit v širším kontextu Vašeho života - proč se to děje, co u návykových látek hledáte, co Vám přináší apod. V tomto ohledu by byla opravdu nejvhodnější cesta terapeutická.
Ptáte se také na to, co by se stalo, kdyby Vás z Vámi popisovaného stavu Váš partner „nevytáhl". To je opravdu otázkou. Pervitin je látka, která rozhodně může na základě svých účinků, zejména u predisponovaných jedinců, způsobit smrtelné selhání organismu např. na základě zrychlení srdeční činnosti. Stejně tak pervitin může člověka poškodit v oblasti duševního zdraví. U lidí s tendencemi k duševním onemocněním jakéhokoliv druhu míra rizikovosti vstoupá. Každopádně je dobře, že jste situaci společně s partnerem takto dobře zvládli. Odhadovat, co by se mohlo stát bez jeho přítomnosti, je náročné.
Pokud máte tendenci k splínům apod., rozhodně bych doporučovala abstinenci nejenom od pervitinu, ale také od alkoholu - v dlouhodobém horizontu mají tyto látky tendenci spíše škodit než pomáhat.
Pokud budete chtít, můžete se na nás kdykoliv znovu obrátit. Ráda o Vás zase uslyším. Doufám, že v zařízení naleznete to, co od dané spolupráce očekáváte a že se bude jednat o spolupráci přínosnou.
Přeji hezký zbytek dne. S pozdravem,
Tereza Mazáková
Zpět
