Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
*
*
Dobry den,
mohli byste mi prosim poslat informace o lecbe, jako treba jestli je plne hrazena pro pojistence,kdyz mi ji napise doktor a v jakym smyslu by mi mela pomoci, co by mi mela dat? No a pak ja proste mi pripada,ze bych to mela zvladnout sama, navic uz jen to ze mam kolem sebe samy fetaky me deprimuje, uz ted slysim ty fetacky historky, kdo byl kde vic a kdo mel kdy vetsi psychozu a kde uvarime az vylezemne apodobne.. Navic mi znami se tam chodili vzdycky okorat zrenovovat nebo kdyz nemeli kde v zime bydlet. Neznam nikoho, kdo by se v lecbe vylecil, a premylsim, ze asi neznam nikoho kdo by si uz nikdy nic nedal, ale znam lidi,co ted vedou normalni zivot, ale v lecbe nebyli, v podstate se vylecili sami,ne uplne uplne, ale na vic nez prijatelnou uroven. Ja si myslela, ze to taky zvladnu, ze je to bud chces nebo nechces,a uz se mi to darilo jenze ted se mi k temdle dvou promnenym pridalo taky pracovni zivot. Zacala sem chodit do prace, odjela sem do Anglie abych si nasla kamarady z jinych kruhu. Kdyz sem mela praci ktera me bavila a ta druha byla zas takova svobodna, byla sem venku, kdykoliv sem si sla dat pivo na zachod, chodila jsem kazdy den pozde, citili ze me vodku a vyhodili me , z te druhe prace taky. Stratila sem bydleni, sem ted u kamarada, ale uz me vyhazuje taky, on je tak hodnej a ja tak strasne protivna a zla, nevim proc porad dal, kdyz si to uvedomuju, nejde prestat. Byla to takova parada, nemela sem chut nic brat, kazdej den sem si jen strilela subutex, mela sem plany, mela sem normalni chtice! Jenze pred mesicem me vyhodili z tech praci, navic sem prestala brat ze dne na den subutex,prozila sem pekelny tyden, myslela sem ale ze to pak u bude ok,ale neni od te doby sem, zase zpatky na svym starym-fetackym, demotiovovanym mysleni, nemuzu spat nemuzu ale ani nic, nemuzu ani zavolat jestli nemaj pro me praci ci bydleni, ja neim proc ja proste lezim na posteli tlefon vedle me a ja prposte nemuzu zavolat-nechapu to. I sem pisu uz deset dni. Hodiny se premlouvam zajit 25m do obchodu pro flasku, dny travim myvyslenim planu, jak tu sehnat hero, nastesti sem jeste zadny neuskutecnila, spokojila sme se s amfetaminama a chlastem. Ale todle neni ziti, snazim se se na to vsechno vysrat uz minimalne 3 roky. Ale hlavne ted ten chlast ja nechlastam moc, ale kazdy den od rana a jedna flaska vina mi uz nestaci, obcas vodka. Ale zas mi to taky neprijde tak hrozny,ale evadi mi to, je to drahy a proste nechci svuj zivot proztit na necem, chci cestovat, hrat v ochotnickym divadel, delat adreralinovy sporty, ale nedelam to, nemam penize a vuli. A proste se strasne stydim jit do lecebny, vzdycky sem byla zvykla spolehat se sama na sebe, i kdyz to teda dopadlo tak jak to dopadlo, ale proste ja neim, ale vim, ze musim se sebou neco udelat asi bych uz udala cokoliv, protoze todle placani s v napul nicem a napul necem je totalne o nicem, bud teda fetovat nebo se na to vysrat, ale ne neco mezi tim. A vlastne ja myslim ze mam ted vetsi problem s tim alkoholem. Ja myslim ze muj problem je v my nervovy soustave, proste kdybych tak dokazala byt stastna, nechapu to, v asiii valka, v africe ebola mela bych vriskat stestim, ze sem kdo sem a kde sem, ale ja nemuzu, neumim se uz radovat :( neexistuje lecba ze smutku, apatie, lenosti, demotivace.. atd atd atd? na tu bych si klidne vzala pujcku. Dekuji*
Odpověděl: Tereza Mazáková
Dobrý den,
děkujeme za dotaz a důvěru, s kterou se na nás obracíte. Ve svém dotazu pokládáte průběžně hned několik otázek a rozhodně se v něm dotýkáte mnoha velmi podstatných témat - nejenom pro Váš život, ale také v obecném slova smyslu.
Pokusím se otázky postupně zodpovědět či se k nim minimálně nějak vyjádřit.
V prvé řadě se ptáte na praktickou otázku ohledně léčby - léčba je opravdu placená z pojištění, nic navíc tedy platit nemusíte - bavíme-li se o klasické léčbě v léčebně, která má více méně stejné podmínky jako jakýkoliv jiný pobyt v nemocnici. Léčba je však v mnoha ohledech náročná např. svým důrazem na pravidla a také soužitím s mnoha lidmi na jednom místě atd., odmyslíme-li náročnost samotné abstinence.
Ptáte se také, co Vám má pobyt přinést. Určitě je to minimálně na jějakou dobu pobyt v prostředí, kde si můžete věci v klidu zkusit utřídit. Jste zde "vytržena" z běžného životního kontextu a máte zde prostor pro sebe a své myšlenky, můžete se zde věnovat sama sobě. Obecně lze ale říci, že pobyt v léčebně Vám může dát pouze tolik, kolik jste do něho Vy sama ochotna investovat...
Záleží, jak zodpovědně, s jakým přístupem k léčbě přistoupíte. Proto s Vámi také naprosto souhlasím v tom, že pro mnoho lidí může být léčba naprosto k ničemu, že se tam mohou jít jen na chvilku "schovat" například před zimou (i to může někdy pomoci, to už je však otázka druhá).
Nikdo Vás tam za Vás nevyléčí, nezmění. Vy sama tam musíte investovat hodně úsilí, abyste si na něco sama přišla. Čili pokud jste zvyklá spoléhat sama na sebe, ne jinak to bude i v léčebně, pouze s tím rozdílem, že zde můžete využít také podpory a pomoci odborníků, kteří Vás v celém procesu mohou jistým způsobem provázet, poradit, podpořit apod.
Píšete, že ve světě je ebola atd., tak že Vy, byste měla skákat do výšky štěstím. Zcela chápu, že do výšky štěstím neskáčete, přestože kolem sebe ebolu ani podobné katastrofy nemáte. Bylo by skoro překvapivé, abyste v situaci, v jaké jste, do výšky štěstím skákala - vzhledem k tomu, že se nacházíte v opravdu náročném období: přišla jste o práci, bydlení, potýkáte se se závislostí...
Píšete také o apatii, lenosti, smutku aj. To jsou velmi nepříjemné stavy. Do značné míry mohou být reálným odrazem situace, v jaké se nacházíte (závislost, bydlení, práce aj.). Na druhou stranu, mohou být také součástí hlubšího onemocnění (např. deprese), které lze medikovat - v jistém smyslu tedy lze říct, že na to určité léky jsou.
V případě, že budete chtít opravdu změnit svou situaci, doporučila bych Vám rozhodně konzultaci s psychiatrem. Je možné, že se snažíte sama "medikovat" návykovými látkami právě proto, že jste se nešťastná a potýkáte se s úzkostí a depresivními stavy. Medikace lékařská je však účinná pouze tehdy, pokud budete například stabilizována pouze na substituci a nebudete brát všemožně od všeho trochu a zapíjet to alkoholem.
Pokud nechcete přímo léčbu v léčebně, doporučila bych zkusit se stabilizovat v nějakém substitučním programu a také užší spolupráci s psychiatrem. Pokud chcete, ráda Vám zkusím vhodný substituční program v místě Vašeho bydliště vyhledat.
Myslím, že to by mohla být do začátku dobrá cesta - případně i cesta k abstinenci, minimálně cesta k spokojenějšímu životu - alespoň doufám.
Chápu, že to máte těžké. Také je fajn, že sama dobře nahlížíte problematickou konzumaci alkoholu - ta psychice rozhodně nepřidá. Alkohol by bylo opravdu velmi žádoucí vysadit zcela.
Rozhodně však existují cesty, jak situaci zlepšit. Aktuálně vidím minimálně dvě: pobytová léčba, případně přechod do substitučního programu, a zvážení psychiatrické medikace.
Doufám, že ať už se budete ubírat jakýmkoliv směrem, bude to ku prospěchu věci, a že Vám bude postupně lépe.
Pokud chcete, můžete se na nás kdykoliv znovu obrátit. Ráda o Vás zase uslyším.
S pozdravem a přáním pokud možno klidného zbytku dne,
Tereza Mazáková
Zpět
