Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Otazka
Katka
Děkuji za odpověď, v podstatě máte pravdu ve všem. I v radách. Zrovna včera jsem o tom s ním mluvila a dost jasně. On snad i chápe jak mně ubližuje (hned po sobě), řekl, že po tom posledním průseru mně dáva slovo, že už nic. Vůbec nevím zda tomu věřit ( navenek jo, aby měl motivaci a zázemí ) ale uvnitř mně užírá nedůvěra, protože vím že chlapi jsou v tomhle slabí a často strkají hlavu do písku. Taky jsem mu řekla, že ho nenechám zlumpačit dokud bude doma, ale hodně mně to unavuje. Moc se mu nechce o tom mluvit, snad se stydí, já nevím. Copak musí dospívajíci muž skoušet vše nemožné a škodlivé ? Dělají to tak i ženy ? Dospějí chlapi vůbec někdy? (je to trochu feministické ale v některých případech pravdivé a těžce) Jsem ráda, že mám na věc i řešení stejný postup jak Vy, ale bojím se, že když to nezvládnu s jedným synem, aby to nebyl příklad pro toho druhého. A taky ty výčitky svědomí, že jsem udělala vše, - nechci jse nima v stáří užírat. Snad bude sluníčko, po buřce se obvykle vyjasní - a nechci aby byla další. Vím to! Dík. Katka
Odpověděl: Jakub Minařík
Mno, uvažuju, co vám odepsat. Napadá mě, že nejen chlapi jsou slabí, ale i ženy. Jen to jinak vypadá. :-) Taky si říkám, že rozhodnutí nenechat ho zlumpačit je dobré, ale je to těžký. Hlavně vydržet to dlouhodobě, ale to jsem už psal posledně. Víte, když si ta promítám co píšete, atk mě napadá, jestli není lepší hrát otevřenou hru. Tím mám na mysli, že by se syn měl dozvědět, že mu sice na jedné straně věříte, na druhé straně je ve vás pochybnost. Možná to bude těžké a možná o tom ani u vás doma nejde takhle mluvit - ale možná by to stálo za úvahu. Protože to stejně pozná a takhle můžete přenést část zodpovědnosti ktetrá patří jemu ze sebe zpátky na něj. Taky když píšete o druhém synovi - je dobré se mu věnovat. Ono někdy se stává že se sourozenec rozjede právě proto, že všechna pozornost je zaměřená na postiženého, zatímco o něj se nikdo nestará, neboť nezlobí.
S těmi výčitkami svědomí - možná by stálo se o tom s někým bavit - pokud to nejde s manželem - máte možnost někam zajít (třeba k nám) a pokusit si to tady ujasnit. Myslím, že vina nejste. Víte, já mám dojem, že chyba ve výchově je podpůrný faktor, ale rozhodnutí - budu brát, pít experimentovat je na každém z nás. :-)
Ps. Mohu-li poprosit-zkuste příště připsat číslo minulého dotazu. Ono jich je celkem dost a mě se to celé pak motá dohromady - a i když mám dojem, že tohle sakra od někud znám - tak najít to ve 100 dotazech které jsem odpovídal v posledních 14 dnech je peklo. A vyhledávání mezi dotazy je problematické. Když se programovala poradna, tak se počítalo max. se stovkama dotazů s tím, že se to pak přeprogramuje. Na tisíce to stavěné není. Tímto děkuju kolegovi, který mě na váš dotaz upozornil.
Zpět
