Sananim - Drogová poradna 

Naléhavě prosím

PAVLA

Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o radu co dělat. Máme s rodiči podezření, že sestra (27 let) bere drogy (nejspíš pervitin). Usuzuji tak z jejího chování když ji vidím. Já tady snad ani nehledám radu co dělat, protože to jsem si na webu tak nějak vyčetla. Jsme objednáni do poradny. Spíše by mě zajímalo, jak mám \"pochopit\" (pochopit pro mě neznamená souhlasit)to, co sestra dělá. Byla to tak úžasná, milá bytost. 5 let pracovala jako au-pair v Londýně. Před rokem se vrátila domů a zpočátku nemohla najít práci. Začala jsem ji s tím pomáhat, dokonce u mě delší dobu bydlela abychom mohly hledat spolu. Tou dobou jsem si všimla, že není něco v pořádku.
Její výběr partnerů mě trochu vyděsil. Vždy měla dlouhodobé známosti. A byli to fajn kluci. Nyní když mě někoho představila, tak mě to celkem vyděsilo. Řekla jsem si \"proti gustu...\" avšak netrvalo měsíc a ona přišla s tím, že ji opakovaně fyzicky napadal a týral. Měl i potýkačky se zákonem za distribuci marihuany. Vymlouvala jsem ji ho. Nakonec to skončilo. Další \"kámoši\" jak je nazývá následovali. No je z malého města a tam jsou tito lidé bráni jako konzumenti. Takže se pohybuje ve špatné společnosti, ale asi je tak nevnímá.
Když jsem ještě podezření neměla (lépe řečeno, když jsem byla naivní a myslela si, že MOJE sestra by něco takového nikdy nedělala) tak mě zaráželo, s jakou urputností pomáhá kamarádkám a kamarádům v nouzi a na druhou stranu si vůbec neláme hlavu nad tím, že mamka brečí protože se ji sestra 14 dnů neozvala. Stal se z ní naprosto nespolehlivý člověk. Nebere mobil, neodpovídá na sms. Dokonce ani když šlo o práci o které mluvila že ji moc chce. Já sama podnikám a mám ročního synka, takže jsem stále v jednom kole. Jsem o 12 let starší než ona. Vždy jsme spolu měly úžasný vztah. Měla plno plánů, co a jak udělá. Sehnala jsem ji práce a brigády, aby se měla dobře. A ona to najednou všechno zahodí? A to je to, na co se chci zeptat. Jak se vlastně změní vztah drogově závislého člověka ke své rodině? Vadí jim vůbec, že se kvůli nim člověk trápí? Proč se někdo dobrovolně rozhodně, že chce tu drogu brát dál, že nechce skončit? Jak se dá takhle dlouho žít? Vždyť tím zničí svůj svět a myslí si, že ho mají lepší! Často čtu, že to jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé... Já to prostě nedovedu pochopit. Žila jsem od svých 10-ti let s otcem, protože se naši rozvedli. A rostla jsem tzv.jako dříví v lese. Pubertu jsem prošla bez větších obtíží. Při zaměstnání jsem si dodělala SŠ a v 35 letech jsem dokončila VŠ. Často jsem měla pocit, že nevím kdo jsem, kam jdu, kde je moje cena... Ale nikdy, proboha nikdy, by mě nenapadlo řešit to alkoholem, hulením nebo drogama. To přece nikdy nic nevyřešilo, naopak. A konec bývá často špatný.
A tak teď nevím proč moje sestra do něčeho takového spadla. Tolikrát jsme na podobné téma mluvily. Proto mě ani v nejhorším snu nenapadlo, že by do toho šla. Když jsme o podobné věci mluvily zhruba před měsícem, tak se mi rozbrečela.
Myslíte, že je šance, že by pocit který má z drogy, vyměnila za pocit, který vždy měla ze sportu a z podobných činností? Vždy byla přemýšlivá, četly jsme stejné knihy a pak o nich debatovaly. Třeba je moje vize bludná, ale myslím, že kdybych ji vzala ke mě, dala ji práci, chodily bychom do fitka (dělám trenérku), chodily bychom běhat, připravila by se na přijímačky na VŠ (tam vždy chtěla jít studovat), a dělaly bychom to, co má ráda, tak že by to vyměnila za drogy? Je mi jasné, že to musí být její rozhodnutí. Těžko někoho do něčeho nutit.
Nechci aby vše zahodila. A vlastně nevím, zda vůbec stojí takový člověk o pomoc? Uvědomuje si, kam to může dojít? Nebo jim je to jedno?
Potřebovala bych vědět \"jak\" na ni. Musím ji přeci pomoct. Byla jsem jediná na koho kdy dala. Rodiče jsou bezradní, hádají se i když spolu nejsou, oba mi brečí do telefonu.

Asi je můj dotaz chaotický, ale moje myšlenky jsou prostě teď v chaosu. Jen bych si je ráda utřídila a zkusila vše, co mohu. Je to moje milovaná sestřička.

Zpět