Sananim - Drogová poradna 

Život po užívání p.

Noame

Dobrý večer, nevím jak začít tak nějak začnu...
Já s tím, konkrétně s trávou začla už v 7.třídě na základní škola a s pervitinem na začátku 8. ročníku. Vůbec jsem si tehdy neuvědomovala co jsem dělala. Od té doby co jsem s tím začla se toho prostě nemůžu zbavit, furt to je v mém životě (perník už ne, jsem čistá cca rok.) Když se na to tak zpětně podívám, jak jsem byla blbá a proč jsem s tím vůbec začínala.. Vidím teď svět mnohem jinak. Mám dvě skupiny přátel - jednu jsem naštvala,že jsem to brala a té druhé se vyhýbám abych do toho zase nespadla. Takže většinu času jsem sama, já a mé myšlenky, no a můj pes. Chodíváme na procházky, takže po městě, po kterém jsem doslova lítala, potkávám teď jiné lidi, skoro ve stejném věku,úplně ve stejné pozici jako jsem byla já. Vidím,že to vidí tak,jak jsem to tehdy viděla já a nevím co s tím mám dělat. Nikdo si přece radit nenechá, to znám z vlastní zkušenosti. Vždy jen musím sklopit hlavu,jít dál a snažit se zapomenout na to,že to kdysi patřilo do mého života. V tu chvíli mi hned proběhne hlavou myšlenka \"Dej si\" a já si chci dát. Ale nedám, jsem silná a nedám si. I když hrozně chci. Nemám o tom s kým mluvit, nikdo mi nerozumí. Přemýšlím o tom, proč existuje svět, a život. Proč tady vlastně jsme?
Dívám se na filmy. Piko, dokument o Katce, My děti ze stanice ZOO a všechny s drogovou tématikou. Dívám se na to jak na tom jsou lidi tak jako jsem bývala já, a i přes to,že je to hrozný pohled, hrozně mi to chybí. Chybí mi to jaká jsem byla. Furt v sobě mám touhu si to dát. Ale vnitřně nechci, furt mě to nahlodává... Někdy celej den nedokážu přemýšlet na nic jiného.. Procházím staré fotky, čtu si texty co jsem psala a brečím, nad tím ,že to začalo i nad tím,že to skončilo. Jsem stále nezletilá a bojím se budoucnosti. Bojím se toho,že celý můj život bude probíhat jako teď, že budu jen přežívat ze dne na den a neuplyne den, kdy bych nepomyslela na to co bylo. Vidím sfetované lidi všude, posílají mi videa z akcí, vidím je na fotkách na facebooku.. Chci aby to z mého života už konečně zmizlo a zároveň nechci.
Neumím si sama pomoct a ani nevím kde mám pomoc hledat. Kdysi jsem byla na téhle stránce,tak jsem si vzpomněla,že třeba zrovna Vy... by jste mi mohli pomoct, jak začít normálně žít.

Zpět