Sananim - Drogová poradna 

piko

verča

dobrý ráno.. je mi 19 let.. sem z Prahy a pervitin beru asi přibližně tak 2 roky.. začínala sem jako asi každej jen tak občas jednou dvakrát do měsíce... pak sem to postupně zvíšila na každej víkend.. a někdy sem si jela celej tejden a o víkendu sem se dávala dohromady.. kolikrát sem si jela i dva tejdny.. ále to nešlo unýst... ptž sem byla strašně unavená div že sem neusínala za chuze.. a věčinou sem zalehla v pátek odpoledne co sem přišla ze školy a probudila se až v neděli večer.. kdy sem se jenom vykoupala a šla zase spát ptž sem musela chodit do školy..postupem času sem to začala dosti omezovat a tedko si jedu sice jenom víkendy ale přez tejden se na to ani nepodívám..dost na to že se připravuju o pátek ptž ten věčinou prospím ptž mě ta škola hodně unavuje.. a mám vlastně jenom soboty kdy užívám pervitin..málo kdy se stane že i v pátek..ALE TO NENI PRAVEJ DŮVOD..
asi vám budu připadat jako blázen ale když (se o víkendu sjedu a jdeme třeba něco vymejšlet.. nebo sednem do auta a jen tak se projíždíme a nebo třeba jedem navštívit kámoše.. tak vždycky než se stane něco neočekávanýho.. nebo kolikrát nemusím ani koukat na silnici nebo někam moc daleko chodit atd.. nebo když někde stojej policajti)tak prostě jako kdybych v tu chvíli věděla co se stane.. a prostěě najednou rychle zareáguju a udělám to jinak.. nebo zahnu třeba dřív.. a pak jenom vidim že kdybych se sama sebe neposlechla tak by to mohlo dopadnout špatně... proč to tak je ? nebo mám občas halucinace.. třeba sedim v autě a najednou mám pocit že jedeme ale přitom mám třeba zaparkováno a stojim na místě.. a kámošů se musím ujištovat že opravdu stojim na místě... a nebo minulej víkend... jeli sme asi nák kolem 3 ráno ještě něco pořešit s kámošem.. a najednou se mi u prostřed silnice před autem oběvila moje nejlepší kamarádka.. a jenom sem viděla ten viděšenej její výraz.. a viděla sem jak sem jí srazila... během chvilky sem byla z auta venku a lezla sem po čtyrech a hledala sem ji.. měla sem strach.. a kámoš za mnou přišel dal mě spátky do auta a řek že to bude v pohodě že se mi to muselo jenom zdát.. dali sme si cígo a asi až po půl hodině sem byla schopná řídit.. a ještě v tu hodinu sem jí volala jestli je v pohodě a jestli je doma... bylo to tak skutečný.. :/nebo někdo na mě mluví a nevim že to je na mě tak neposlouchám.. a pak nevim o co jde... a pak zase třeba poslouchám ale slyšim uplně něco jinýho než co opravdu řek.. jak se toho mám zbavit ?? sou na to náký prášky ??? nebo mám na chvilku vysadit...?? taky dost často se mi stává že se sjedu.. sem fakt moc přehnaná.. ale na sobě to nepocituju.. a cejtím se jako kdyby mi nic nebylo.. třeba sem někdy schopná vyšňupat celou půlku během půl hodiny-hodiny..

Zpět