Sananim - Drogová poradna 

Bezmoc rodičů při závislostí jejich potomků

birdman

Potřeboval bych konkrétně osvětlit způsob jakým se postavit problému synovy životní prohry. V krátkosti nastíním situaci. V období synova vývoje v průběhu druhého stupně ZŠ se u něj začaly projevovat drobné poklesky v chování a jeho školní výsledky se ubíraly na tu nesprávnou stranu. Žili jsme v rodině bez žádných zásadních problémů. Máme ještě jednoho syna (staršího), který je naopak v pořádku, sportuje - dnes už s vlastní rodinou žije vlastní život. Mladší syn se ale čím blíže k dospívání tím více horšil a základní vzdělání musel bohužel dokončit ve Zvláštní škole - nikoliv však se špatnými učebními výsledky. Poté jsme se bohužel museli kvůli práci stěhovat na Jilemnicko, kde jsme bydleli donedávna. Dospívající věk syn začal na učilišti v Loukově, kde se nakonec s potížemi vyučil. Bohužel už ale v průběhu tohoto studia přišel evidentně do styku s návykovými látkami a to jak s marihuanou, tak pravděpodobně i s pervitinem. Od té doby se celá situace samozřejmě jen zhoršovala a když jsme se nakonec na všem s bývalou manželkou podepsali ještě rozvodem (bez emocí a ve vší slušnosti jsme se po 27 letech manželství dohodli, že půjdeme každý svou cestou), dopadla situace asi tak jak si myslíte.. Syn dospěl v nevyrovnaném prostředí, nikoliv však bez lásky a pohodlí, našel si dívku a také se společně odstěhovali. Pronajali si spolu domek a vše se zdálo být na dobré cestě. To však pominulo asi po 2 letech jejich soužití, kdy do toho všeho přišlo na svět jejich dítě. Syn od toho okamžiku absolutně propadl všem závislostem včetně alkoholu, gamblerství, drog... Velmi nás to samozřejmě zasáhlo, ale od té doby jsme se snažili jak jednotlivě tak i společně zapůsobit na jeho osobnost. Bohužel však vše se minulo účinkem. Situace se stále opakovala, vždy u někoho z nás přebýval, neplnil své povinnosti, nechodil do práce, jen pobýval mezi partou podivných kamarádů - feťáků. Nám už bylo jasné, že syn je těžce závislý, bohužel on si to nemyslel a nechtěl přiznat. Vždy nás postupně okrádal a končilo to až u agresivity a fyzického napadání. To si samozřejmě nenechá nikdo líbit a tak jsme se s ním nakonec všichni rozloučili a on se od té doby potlouká bez práce, pojištění, dokladů a pravděpodobně páchá i trestnou činnost. Občas se o něm dovídáme z doslechu a poslední zprávy jsou bohužel takové, že se dostal až na samý konec - na ulici, údajně dnes přespává někde v nějakém azylu v Liberci, ale tato zpráva není ověřená. Během posledních 4 let co asi tak trvá eskalace jeho problému jsme s ním byli dvakrát v poradně Advaita - Liberec, kam se zavázal docházet, ale bohužel ani to se nepodařilo a spolupráce s lidmi z této poradny nás velmi překvapila. Bylo to v tom smyslu, že jsme nemohli a nedostávali ani žádné informace o tom zda tam syn vůbec dochází. To jsem se dověděl až když jsem si sám osobně prověřil, že tomu tak není... To už je ale věc stará přibližně 2 roky. Ty poslední 2 roky jsem se se synem v podstatě neviděl, než jednou asi na dvě minuty, kdy mě přesvědčoval, že se chce léčit atd atd... Už ze zkušeností jsem věděl, že jde jen o lži a klamání. Nevím, ani má bývalá žena co s touto situací dělat. V podstatě čekáme kde se objeví, co provede za věc a co bude vlastně dál. Víme, že je na konci svých možností, nemá peníze, nemá svou osobnost, nemá odvahu a v podstatě čeká na ulici co bude \"zítra\"? a teď tedy k mé otázce a vlastně i žádosti..... Můžeme synovi ještě nějak kvalifikovaně pomoci?..nebo musíme čekat než spadne klec a věřit, že neprovede nějakou velmi závažnou chybu, která mu dozajista může i zničit celý život... Jsou všichni rodiče v podobných situacích opravdu bezmocní? Děkuji za Váš čas a případnou podporu.. s pozdravem Petr

Zpět