Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
pomoc
ivana
moje dcera 21 let prosla lečbou v červenem dvoře 3 mesice hned přestoupila do komunity nova ves u liberce 7 mesicu .ted je na chranenem bydleni v děčine 4 mesic .potřebuji poradit nemuže sehnat praci prac. urad rekvalifikace jenom slibuje .ja ji nedokazu pomoc mam ten pocit že ji dochazi vule ze nevi kudy kam.je nějake zařizeni kde by ji pomohli se zařadit mezi normalni lidi děkuji ivana
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den,
je mi líto, ale nedokážu takhle na dálku posoudit situaci Vaší dcery. Neznám její schopnosti, kvalifikaci. Nevím, o jakou práci se uchází, ani jak její hledání práce dosud vypadalo. Stejně tak neznám možnosti tamějšího úřadu práce - nabídky práce, rekvalifikace.
Máte pravdu v tom, že někdy jsou začátky po léčbě těžké. Člověk vyjde nadšený z komunity a čeká, že všechno půjde (možné ne jako na drátkách, ale že to půjde). Někdy je však nucen čelit realitě, ve které nemá několik měsíců práci, nemůže sehnat práci, nemá peníze. V takových chvílích je těžké vydržet a nehodit všechno za hlavu. I proto je dobré být v kontaktu třeba s doléčovacím zařízením, které může dceři první obtížné týdny a měsíce překonat.
Dceři bych doporučila nevzdávat to, obrátit se na úřady, sociální pracovnici na doléčovacích centru, dále hledat práci, brigády - kdykoli a kdekoli, ptát se známých, pokoušet se o rekvalifikaci, zjistit si zda v okolí nenabízí pomoc nějaký projekt podporovaný z Evropské unie, případně se poohlédnout po práci i jinde, než jen v okolí Děčína. Možná by šlo i změnit doléčovací centrum (chráněné bydlení), opravdu nevím.
Do doby, než se dceři podaří najít práci, by mohlo pomoci, najít si svůj denní režim obdobný tomu, kdy člověk chodí do práce, denně trávit hledáním práce několik hodin, a také si najít nějakého koníčka, něco, co dceři udělá každý den alespoň malou radost (procházka, cvičení, pomáhání jako dobrovolník,...).
Nezbývá mi, než Vám, respektive Vaší dceři, popřát pevnou vůli a držet palce!
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
