Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Léčba
I.sis
Dobrý den
chtěla bych prosím,poradit v oblasti léčby závislosti,spojené s platbou za léčbu. Jsem matka 18-letého syna závislého několik let na marihuaně a počátku zkoušení pervitinu.Syn již rok nechodí do školy ani do zaměstnání,je veden na UP.nepobírá žádné soc. příspěvky.Dnes jsme navštívili Terapeutickou komunitu Krok v Kyjově okr. Hodonín za účelem poradenství a umístění.Léčba stojí 5700 měsíčně plus nástupní poplatek 3OOO tis.Jsem samoživitelka,otec se o syna nezajímá a vyživovací poplatek bude platit již jen dva měsíce. Já ze svého platu sotva vyžiji sama a ze synem musíme žít velmi skromně,poplatky za léčbu si nemohu dovolit,jak prosím tuto situaci řešit? To opravdu ti kteří na léčbu nemají se nemají šanci ze závislosti dostat? Je to zoufalé.I dávka hmotné nouze v jeho osumnáctinách by zdaleka na platbu léčení nestačila. Děkuji
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den,
bohužel je to tak. Ne každý si může léčbu dovolit.
Vzhledem k zaměření komunit (klienti často peníze nemají), je to celkem běžná záležitost. Každá komunita to řeší po svém. Některá takového klienta jednoduše nepřijde. Některá se s klientem domluví, že si k nim nahlásí trvalé bydliště a následně jednají o sociálních dávkách. Jiné komunity doplácí v takových případech náklady z grantů. Jindy se klient léči na dluh a v momentě, kdy získá příjem, začne dluh komunitě splácet. Určitě by ale mohl řešení hledat i sám klient - například si na léčbu peníze půjčit, ušetřit (alespoň na kapesné), jednat o pomoci s úřady (kurátor, úřad práce,...). Asi by bylo nejrozumější, kdyby si o tom všem syn s pracovníky komunity promluvil. Měla by to být v prvé řadě jeho starost, nikoli Vaše. Vy mu po důkladněm zvážení můžete, ale nemusíte, finančně pomáhat. Pokud se chystáte na další schůzku s pracovníky Kroku, pak to tam určitě proberte. Není se čeho bát.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět