fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Chvi pomoct svému tátovi alkoholikovi,je mi 25 let

Kat

Dobrý den, chtěla bych pomoct tátovi. Je, si myslím, již dosti těžký alkoholik, v podstatě pije každý den, hlavně tvrdé pití, ale začal na vínu. Teda myslím. Pije už dlouho,přes desítku, i více let. Ale přitom je rozumově na tom velmi dobře, když je střízlivý. K tomu naprd je, že je to strašnej cíťa, citovej člověk. Já mám 25 let, žila jsem s ním sama, od svých 12 let po rozvodu rodičů. V devatenácti jsem vypadla z domu psychycky det! Do té doby jem byla od 14 let na intru. Co jsem odešla, tak od té doby žiji s přítelem. Až ted jsem tátovi plně odpustila na popud lásky a chtění mu pomoci po vlastním prozření :-) :-(
Můj táta když si dá i byť malýho panáka, začíná se s ním nedat mluvit, prostě i po panáku, či dvou, pořád vše opakuje dokola, když o něčem mluví, moc nevnímá, a nakonec mluví o tom svém. Ale přitom nemluví úplný kraviny. Pořád jde vidět, že to má v hlavě v pořádku, teda když nemá v sobě alkohol.
Popisuju to citově, ale říkám si, že to bude takhle nejlepší.
Sama jsem dělala v NZDM, přednášela i o drogách, ale najednou je můj táta alkoholik, a já nevim jak na to!!!!!
Děkuji předem za odpověď

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den,

 

v dotazu, který jste nám popsala, v náznacích popisujete svůj životní příběh. A já myslím, že je skoro s podivem, jestli jste to všechno Vy sama zvládla a ustála ve zdraví. Žít sama s otcem, pak na internátě, pak s přítelem, odpustit otci jeho alkoholismus a rozhodnout se s tím něco zkusit udělat ... k tomu se nedá než gratulovat.

 

Ale teď k obsahu Vašeho dotazu: možná by v tuhle chvíli bylo nejlepší zajít si o tom všem popovídat osobně. V Praze bych Vás odkázala například k Apolináři do občanského sdružení Anima (www.anima-os.cz), na které mám samé dobré reference. To, že jste v tom "namočená" citově, je pochopitelné. Lze z toho soudit, že máte tátu ráda a pořád Vám na něm záleží. A to je přeci dobře! Stejně tak máte pravdu v tom, že pokud jde o pomáhání, chce to trochu odstupu, chladnější hlavu, nedat se rozhodit prvním zklamáním a neúspěchem, a také dostatek informací. S tím vším by vám třeba právě u Apolináře, nebo v některém podobném zařízení, mohli pomoci a poradit. Obávám se totiž, že takhle přes internet bychom se moc daleko nedostali.

 

Obecně se radí mluvit se svými blízkými, kteří užívají drogy, potažmo alkohol, o tom, co vidím (jak jsi zestárl, jak se chováš, když jsi opilý, ...) , slyším (že teď mluvíš stále o tom samém, když jsi střízlivý, je to jiné), jak se při tom cítím (mám tě ráda, mám o tebe strach, záleží mi na tobě, nedělá mi dobře, když tě takhle vidím). Nemá cenu vyhrožovat nebo dávat ultimáta. Pomáhá nastavit jasná pravidla - budeš-li opilý, prostě odejdu, nezlob se, ale mě v tom takhle není dobře, pak mi zavolej, nebo Ti zavolám zítra, budeme se vídat jenom když budeš střízlivý apod. Pak nezbývá, než ustát svoje rozhodnutí - to bývá často to nejtěžší.

 

Jsou to ale jen velmi obecné rady. Konkrétní situace je vždy lepší probrat osobně.

 

Kdybyste byla z Prahy, zkuste zmiňovaný Apolinář. Jste-li od jinud, napište mi, která větší města jsou Vám dobře dostupná. Ráda Vám pošlu kontakty. Případně můžete hledat sama na www.drogy-info.cz v Mapě pomoci.

 

S pozdravem a přáním klidných vánočních svátků,

Gabriela Koryntová.

 

 

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko