Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den,

píšete, že máte přítele, kteřý užíval 5 let pervitin. Tvrdí Vám, že po těch 5 letech 2 roky abstinoval. Vy jste ale přišla na to, že si několikrát dal a teď mu nevěříte. On přiznal, že užil pervitin 3x. Vy jste mu udělala scénu, hodláte ho kontrolovat. 

Ptáte se, jestli někdy takový člověk přestane nadobro a jaké testy máte použít, abyste zjistila, zda v posledním měsíci užil pervitin (přičemž by testy měly zvládnout rozlišit pervitin od speedu a extáze).

Pokud jde o testy, které by odlišily pervitin od extáze a speedu (amphetaminu), tak takové existují. Je však potřeba vždy důkladně prostudovat příbalový leták, abyste měla jistotu, že test nebude reagovat positivně na celou skupinu látek. Mezi testy, které tyto látky rozliší, patří například testy firmy Dynex (http://www.dynex.cz/testy-na-drogy). Žádné běžně dostupné testy v lékárnách (z moči, nebo slin), však nejsou schopné zmapovat období více než několika (u těchto typů drog maximálně dvou týdnů) dnů zpátky. Bližší informace však vždy najdete přímo u testu. Není od věci se v tomhle směru poradit v lékárně, kde by Vám mohli objednat takový test, který Vám bude vyhovovat.

Pokud jde o testy, je dobré mít na paměti ještě několik věcí. Jednak mohou vyjít falešně positivní i falešně negativní, jejich spolehlivost se různí, a je možné je zmanipulovat. Vzhledem k tomu, že dnes bývá do speedu i extáze pervitin přidáván, mohou vyjít testy positivně, ačkoli jste si dali "jen extázi". Krom toho nejspíš neplánujete testovat přítele několikrát denně. Je to poměrně drahá záležitost (jeden test, samozřejmě i v závislosti na kvalitě, stojí od 50Kč výše, multipanelové testy na více drog naráz i několik set korun). V zásadě byste se mohla domluvit na testování přímo v Ústřední toxikologické laboratoři v Praze, ale to už byste se pohybovala od 500Kč na jeden test na jednu látku. Takový test už by dokázal zmapovat delší období, ale bylo by k tomu potřeba zajistit si žádanku od lékaře, ošetřit podmínky odběru apod.

V neposlední řadě je dobré se zamyslet nad tím, k čemu Vám takové testování bude a co si počnete v případě, že budou výsledky opakovaně positivnií a co v případě, že budou negativní. Většinou nikomu negativní výsledek klidu na duši příliš nepřidá, protože si pak myslí, že dotyčný, kterému nevěřím, aleduji ho, se stále chová divně, testy nějak podvedl. Riskujete, že se dostanete do pozice dozorce, který svého partnera hlídá na každém kroku. Nejen, že je tahle role dost nepartnerská a často velmi nepříjemná, ale v praxi je nemožné přítele ohlídat stoprocentně. Když bude přítel chtít drogu užít, cestu si k ní vždycky najde. Nejen že mu v tom nedokážete zabránit, ale dost možná to ani nepoznáte.

V podobných situacích doporučujeme si vše důkladně promyslet. Zaměřit se spíše na dohodu týkající se společného fungování, než kontroly užívání drog. A v případě, že přeci jenom k testům dojde, domluvit se dopředu nejen na jejich realizaci, ale i na tom, co se v případě jakého výsledku stane. Nejdůležitější a často nějtěžší je všechny dohody pak dodržet! Když uvedu jeden jasný příklad za všechny: nemá cenu vyhrožovat rozchodem, když i přes pokračování v užívání, nebudete schopná přítele opustit.

A pokud jde o to, zda člověk po 5 letech pravidelného (navíc předpokládám že injekčního) užívání může být schopen přestat na dobro ... ano může. Ale nikdo Vám nezaručí, jestli Váš přítel patří právě do téhle skupiny. Nebo jestli naopak spadá do té, která se závislostí bude bojovat celý život (někdy to bude pervitin, jindy alkohol, chvíli úplná abstinence, závislost na práci, nebo ve vztahu, pak zase pervitin,...). 

Rozumím tomu, že jste nejspíš v šoku, možná máte o přítele strach, ale také vztek, že Vás vodil za nos. Nevíte, jestli mu můžete věřit. Máte ho ráda, ale bojíte se. Nejspíš to není vůbec jednoduchá situace.

Vlastně je dobře, že jste napsala alespoň na poradnu a nezůstala s tímhle problémem úplně sama. Ale co teď? Navrhla bych Vám obrátit se na poradnu pro rodiče a blízké. Tam byste si mohla ulevit od návalu emocí, a zamyslet se pak nad tím, co dál. Jestli testovat nebo netestovat, co dělat, když bude výsledek positivní, co když bude negativní, jaká si nastavit pravidla pro další setkávání s přítelem, na co si dát pozor, jak si ulevit a neřešit jen to jediné atd. Kdybyste se rozhodla to zkoušet řešit sama, pak se pokuste vyhnout vyhrožování, scénám, ultimátům a citovému vydírání (slzami, rozchodem,...) a zkuste být pokud možno konstruktivní. Domluvte se na tom, co se bude dít dál. Stanovte si pravidla i sankce za jejich porušení a držte se toho, abyste je byli schopni oba dodržet. A nakonec není od věci mluvit pokud možno v klidu a o sobě samotné - o tom, jak se cítíte, z čeho máte obavy, že Vám na příteli záleží, nevíte, co si počít, co byste chtěla, nechtěla dělat. A když budete mít dost sil, ptejte se na to samé i svého přítele. Nejspíš i on není v současné situaci spokojený, má obavy, že o Vás přijde, ale zároveň ho něco k pervitinu přitahuje. 

Bude to nejspíš na delší dobu a tak Vám přeju hlavně sílu a trpělivost. Kdybyste se nakonec přeci jen rozhodla obrátit na zmiňovanou poradnu, napište, která města jsou Vám dobře dostupná.

S pozdravem,

Gabriela Koryntová.