Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Otazka
Dobrý den.Brala jsem několik let pervitin, teď abstinuju.První 2 měsíce abstinence to byla hrůza,pak se to zlepšovalo a ted mi přijde,jako bych stála na jednom místě,jako by se to zastavilo a dál se to nezlepšovalo.Spíš naopak,zdá se mi,že se to zase horší.Přes den mám hrozný chutě,všechny ty krásný zážitky se mi vybavujou.Snažim si v tu chvíli vybavit i to horší,co jsem v souvislost s drogama prožila,ale vůbec to nepomáhá.Někdy se přistihnu,jak si plánuju,že si zase dám.Zato večer, když jdu spát se mi začnou vybavovat ty nejhnusnější věci,např.přešlehy,situace,kdy mi doma objevily drogy,všechny ty odporný záseky před zrcadlem,...V tu chvíli z toho dostanu nepředstavitelnej strach,takovej hroznej pocit totální úzkosti,že to nejde vydržet.Nebo jdu spát a z ničehonic začnu brečet,všechno mi přijde hnusný,zbytečný,cejtim se hrozně jiná,než všichni kolem a hrozně sama.Někdy se zase cejtim hrozně prázdná,úplně,jako bych nebyla.Nemám v sobě v tu chvíli ani náznak nejakýho pocitu.Mám chuť se v tu chvíli roztříštit na tisíc kousků a rozlítnout se.Vim,že to asi všechno pramení z těch drog,z toho, že se furt nedokážu "najít"a zařadit se mezi tzv.normální lidi.Fetovala jsem s jednou holkou,byly jsme spolu pořád,vytvořily jsem si spolu takovej svůj svět.Měli jsem i svoje slova,kterejm nikdo nerozuměl,svoje zvyky,nebyly jsme spotaný nějakejma blbejma konvencema.Všechno bylo "na férovku"-žádná přetvářka.A já si teď nemůžu zvyknout,že v tomhle "normálnim"světě se tak nežije.Chtěla jsem si vyřídit nějaký doléčování,jenže na to myslim,jen když mě chytne zas nějaká blbá nálada a já si řiká,že takhle to dál nevydržim.Jenže pak to přejde a já si řeknu, že to nejni zas tak nezbytný,že to zvládnu sama.A pak to zas přijde...A tokhle je to pořád dokolečka.Ani nevim,proč to sem píšu.Vlastně to nejni žádnej dotaz.Možná to píšu jen proto,že se chci sama ujistit,že to doléčování potřebuju.Já fakt nevim...
Odpověděl: Bára Orlíková
K tomu, abyste začala abstinovat a vydržela to těch prvních pár měsíců, potřebujete docela dost energie. Jenže se občas stane, že vám ta energie po čase začne docházet. Cítíte se sama, máte pocit, že je abstinence k ničemu, protože ze života bez drog stejně nic nemáte, že nevíte, co máte se sebou dělat, máte výčitky, že na drogy zase myslíte nebo že dokonce přemýšlíte o tom, že si dáte, že to v tomhle svět prostě neumíte, že stojíte na hraně mezi tímhle světem a světem drog a nikam vlastně nepatříte... Stává se, že stavy podobné tomu, co prožíváte teď, se v průběhu období, kdy abstinujete, stále ve vlnách vrací. Většinou ale postupem času ve větších intervalech a s menší intenzitou :-) Teď ale potřebujete nějakou podporu k tomu, abyste překonala to, v čem se pohybujete aktuálně a mohla pokračovat dál. A k tomu by se vám vcelku mohlo hodit to doléčování... Pracuju v sananimském doléčovacím centru. Pokud by vás k tomu něco zajímalo :-), můžete napsat na aftercare@sananim.cz nebo zavolat na 02/84 82 68 44. (a jestli nejste z Prahy, můžu vám kdyžtak poradit kontakty na podobná centra v jiných krajích). Držím vám palce a nevzdávejte to.
Zpět
