Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
co dál?
mama
20 letá dcera byla asi rok závislá na pervitinu, v prosinci 2007 dokonce nitrožilně. Již v srpnu mě žádala o pomoc, odjela do léčebny, ale utekla. Další pomoc žádala mezi svátky, opět v léčebně nedodržovala řád a byla vyhozena. Přesto pár týdnů bez drogy ji opět dalo sílu s ní bojovat a chtěla pomoc. Bohužel po necelých 14 dnech bydlení doma, snahy o dodržování pravidel ( úklid, vaření, chození do práce, spaní v noci) zavolal starý "přítel" a dcera opět strávila noc mimo. Zkusila jsem to přejít, v klidu si povídat, ale okamžitě vyvolala hádku. Kontrolovaně jsem se pokusila o zfackování, ani to nezabralo. Mám pocit, že znovu vzala drogu. Navíc už před uvedenou hádkou hledala vlastní bydlení a s někým mluvila v telefonu, že té práce nechá. Tak mám pocit, že ta hádka byla záminka, aby mohla zase odejít z domu a "mít k tomu důvod". Musím dodat, že dcera je velmi všestranně nadaná, studovala VŠ, při škole pracovala, měla vlastní bydlení,byla slušně zajištěna, měly jsme ještě před rokem moc pěkný vztah. Táta, přátelé, známí....všichni radí, nechat ji padnout na dno a najít pokoru. Já si pořád nejsem jistá. Dcera tvrdí, že maturitu, školu apod. dělala kvůli mně, že ji život netěší, ale nedokáže se zabít. Ztratila všechny staré přátele,je nešťastně zamilovaná, navíc paranoidní,..., prostě má všechny příznaky užívání pervitinu. Měla všechna nej, tak si říkám, jestli podvědomě nechce zkusit ten druhý pól - nemít nic. Na druhou stranu se jí musí přiznat snaha... Nemohu se v tom vyznat, přestože jsem pedagog a denně řeším problémy cizích dětí. Snad mi i napsání tohoto dotazu trochu utřídí myšlenky. Uvítám jakýkoliv názor či radu, případně popis vlastní zkušenosti.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím Vás a děkuji za otevřenost, se kterou jste napsala. Ptáte se na radu, jakýkoli nový nápad. Mluvíte o tom, že si nevíte rady, že si potřebujete utřídit myšlenky. Víte, možností je hodně a jen těžko říct, co zrovna by mohlo zabrat v případě Vaší dcery. Někteří lidé mluví o tom, že lidé v drogách hledají to, co jim v běžném životě chybělo - někdo dobrodružství, adrenalin, romantiku, někdo se tak zbavuje zábran, získává pocit, že někam patří, někdo si tak léčí bolesti, deprese; jiní tvrdí, že jde o genetické předpoklady ... Někomu pomůže psychiatr, někomu terapie, někomu léčebna nebo komunita, jinému jeden rozhovor, zdravotní problémy, nějaká událost a někteří berou roky a vypadají celkem spokojeně. Vaší dceři je 20 let. Je jen na ní, jestli bude nebo nebude brát drogy. Rozhodnout se nebrat drogy (obzvlášť, když člověku ještě nic moc nesebraly) není snadné, a tak si každý musí najít vlastní důvod, proč se jich vzdát. A Vám nezbývá, než zkusit zůstat dobrou mámou, která má pořád svoji dceru ráda, ale zároveň odsuzuje její současné chování a užívání drog. Nevyhrožujte jí, nevyčítejte, ale ani se nenechte vydírat a manipulovat. Mluvte o sobě a svých pocitech a obavách, domluvte se na pravidlech, sankcích. Zvládnout takovou roli je náročné a někdy není na škodu najít si někoho, komu se s tím vším můžete svěřit - dobrou kamarádku, odborníka. Kdybyste potřebovala kontakt, napište odkud jste a pokusíme se něco vymyslet. Jinak Vám přeju pevné nervy, trpělivost a taky sílu udělat si aspoň sem tam nějakou malou radost. S pozdravem, Gabriela Koryntová.
Zpět
