Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Bára Orlíková

Zdravím Vás. Podle dostupných studií je možné, že i rekreační užívání může vést ke zhoršení poznávacích (kognitivních) funkcí včetně paměti. Dalším faktorem je samozřejmě užívání jiných drog (včetně alkoholu a marihauny, popř. některých psychotropních léků jako jsou benzodiazepiny) a také věk... Pokud se podíváte do přehledového článku o extázi na www.lf3.cuni.cz/drogy (farmakologický ústav 3. lékařské fakulty se zaměřením na výzkum syntetických drog), dozvíte se mnoho podrobností. Pro Vaši informaci kopíruji část textu, která se týká právě vlivu na poznávací funkce. "Do dnešní doby proběhlo několik studií zaměřených na objasnění vztahu neurotoxicity MDMA a jejího vlivu na kognitivní funkce (např:[Bolla et al. 1999;Parrott and Lasky 1998]). V těchto pracích bylo zjištěno, že uživatelé MDMA mají sníženou výkonnost ve verbální paměti proti kontrolní skupině . Bola et al objevili deficit také ve visuální paměti [Bolla et al, 1999]. Tíže poruch paměti u uživatelů positivně korelovala s nižšími koncentracemi 5-HIAA v cerebrospinálním moku [Gouzoulis-Mayfrank et al. 2000][McCann et al. 1999], s frekvencí užívání a množstvím užité drogy [Parrott and Lasky 1998]. Také Reneman a kol. za využití SPECT prokázal u uživatelů MDMA vztah mezi poškozenými serotonergními neurony (zvýšená densita postsynaptických 5-HT2A receptorů v důsledku up regulace) a zhoršenou pamětí [Reneman et al. 2000a]. Ve studii McCann a kol. měli uživatelé MDMA znatelný výkonnostní deficit při plnění úkolů vyžadujících setrvalou pozornost pro aritmetické výpočty, v testu komplexní pozornosti a náhodného učení, v testu vyžadujícím krátkodobou paměť, v testech sémantické rekognice a verbální argumentace. Rozdíly v kognitivních funkcích pozorované u uživatelů MDMA zde byly detekovány pouze na základě souboru citlivých kognitivních testů. Jedinci, kteří se účastnili studie, na sobě sami nikdy nepozorovali jakékoliv kognitivní obtíže [McCann et al, 1999]. V jiné práci studovala Gouzoulis-Mayfrank kognitivní funkce u uživatelů MDMA v porovnání s uživateli THC a non-users. Testováni byli souborem testů na pozornost, učení a paměť, funkci frontálního laloku a testy všeobecné inteligence.Všechny tři skupiny měly vcelku dobré výsledky ve všech kognitivních testech; MDMA a THC uživatelé však byli v některých statisticky signifikantně horší. Uživatelé MDMA vykazovali horší výsledky než jedna nebo obě kontrolní skupiny v komplexních testech pozornosti, v testech na paměť a učení a v některých subtestech všeobecné inteligence. Na druhou stranu v testech měřících reakční čas při testech pozornosti nejevili žádné zhoršení. Nižší výkonnost nebo reakční časy v pracovní paměti, slovní paměti a v úkolech zaměřených na rozlišenou pozornost byly spojeny s větším užíváním MDMA a kanabisu. Všechny tyto výsledky podporují tvrzení, že i užití běžných rekreačních dávek MDMA možná i ve spojení s užíváním kanabisu, může vést k subklinickému zhoršení kognitivních funkcí u jinak zdravých mladých lidí. Na základě těchto dat, je možné předpokládat, že několikaměsíční nebo několikaleté užívání extáze vede ke dlouhodobému zhoršení kognitivních funkcí i při užívání rekreačních dávek. Zhoršení kognitivních funkcí a změny v chování jsou spojovány s podmínkami snížené serotonergní aktivit a byly zmiňovány v některých studiích s uživateli extáze [Gerra et al. 1998;Morgan 1998], ale ne ve všech [McCann et al, 1994]. Velmi důležitá je otázka reversibility poškození. Nedávná studie na primátech prokázala abnormální charakter serotonergní inervace po sedmi letech po expozici MDMA [Hatzidimitriou et al, 1999], což podporuje pravděpodobnou ireversibilitu funkčních následků serotonergního poškození u lidí. Tato otázka je stále nevyřešena a měla by být předmětem dalšího zkoumání. [Gouzoulis-Mayfrank et al, 2000].